23. 11.

23. Kolumbán (+ 615), irský mnich a misionář, zakladatel řady klášterů např. v Luxeuilu a v Bobbiu. Alexandr Něvskij (1220-1263), novgorodský kníže a velký kníže vladimirský. Klement Římský (+ kol. 101), bývá řazen mezi římské biskupy, připisuje se mu list do Korintu. Johannes Oekolampad (1482-1531), humanisticky vzdělaný reformátor v Basileji, účastník mnoha bohosloveckých disputací.

24. 11.

24. Jan Blahoslav (1523-1571), český spisovatel, překladatel, pedagog a biskup Jednoty bratrské. John Knox (kol. 1505-1572), skotský katolický kněz, později kalvinisticky orientovaný reformátor, autor Confesio Scotica (1560).

25. 11.

25. Kateřina (+ poč. 4. stol.), mučednice z Alexandrie, populární světice ve středověku.

4. 12.

4. Adolf Kolping (1813-1865), obuvník, kněz, zakladatel Katolického spolku tovaryšů (1849) a sociální reformátor. Barbora (+306), populární světice ve středověku, patronka horníků, o jejím životě informují jen legendy. Kléméns Alexandrijský (kolem 150 – asi 215), řecký církevní otec, teolog, filosof a světec. Spojoval křesťanství s řeckou filosofií, aby pro něj získal vzdělance.

1. 11.

1. Všech svatých. Ničivé zemětřesení v Lisabonu, které otřáslo celou Evropou (1755).

3. 11.

3. Karel Boromejský (1538-1584), milánský arcibiskup a kardinál, realizoval reformy tridentského koncilu. Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí (1918), sloup byl svržen jako údajný symbol pobělohorského útlaku.

8. 11.

8. Bitva na Bílé hoře (1620), stavovská armáda byla po krátké srážce u obory Hvězda rozprášena a zahnána na útěk vojsky císaře Ferdinanda II. a Katolické ligy. Střetnutí rozhodlo o porážce českého stavovského povstání. John Milton (1608-1674), významný básník anglické renesance a zároveň jedna z vůdčích postav církevního a politického života. Jan Duns Scotus (1265/6-1308), významný středověký františkánský teolog a filozof.

9. 11.

Alžběta od Trojice (1880-1906), francouzská bosá karmelitka a autorka duchovních spisů.

10. 11.

10. Lev Veliký (kol. 400-461), papež (od 440), svojí autoritou ovlivnil jednání chalkedonského koncilu (451), vyjednáváním s hunským vůdcem Attilou zachránil Řím pomocí výkupného od vyplenění.