Pátek před 3. nedělí v době postní A

3. neděle v době postní A

Klíčovým textem této neděle je evangelium (J 4, 5-42) – o Samařance potkávací Ježíše u studny. Text byl zřejmě napsán jako katecheze a od starověku je čten v rámci přípravy na křest. Perikopa obsahuje několik navazujících témat ve více vrstvách:

voda k pití, o kterou Ježíš ženu žádá (v. 5-9)

„živá“ voda jako pramen k věčnému životu, kterou Ježíš nabízí ženě (v. 10-14)

uctívání Boha v Duchu a v pravdě není vázáno na místo, ale osobu mesiáše (v. 19-25)

Ježíš sám je tím od Boha poslaným mesiášem (v. 26.34-37)

žena Ježíši uvěřila a šíří tuto zvěst dál (v. 28-30.39-42)

Evangelium tematicky doplňují 1. čtení (Ex 17, 1-7) o vodě ze skály k napojení lidu na poušti; a 2. čtení (Ř 5, 1-11) které je oslavou víry.

Během tří dnů připravujících na neděli se čte na pokračování 16. kapitola 2. knihy Mojžíšovy popisující seslání many – ve čtvrtek Ex 16, 1-8; v pátek Ex 16, 9-21; v sobotu Ex 16, 27-36. Kapitola bezprostředně předchází nedělnímu 1. čtení.

NZ čtení, ve čtvrtek Ko 1, 15-23; v pátek Ef 2, 11-22 jsou oslavou Krista, skrze něhož nás Otec se sebou smířil. Sobotní evangelium (J 4, 1-6) popisuje kontext evangelia nedělního.

Čtení po neděli rozvíjí tematiku vody. Pondělní SZ čtení (Gn 24, 1-27) obsahuje příběh podobný nedělnímu evangeliu – Rebeka přijímá a napojí u studny Abrahamova služebníka. NZ dopis (2 J 1-13) je adresován paní, která přijala radostnou zvěst.

V úterním SZ čtení (Gn 29, 1-14) potkává u studny Jákob Ráchel. Úterní NZ čtení (1 K 10, 1-4) reflektuje nedělní 1. čtení: „…pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.“ (1 K 10,4)

Středeční SZ čtení (Jr 2, 4-13) obsahuje Hospodinův výrok: „Opustili mne, pramen živé vody“ (Jr 2,14), obdobně NZ (J 7, 14-31.37-39): „kdo věří ve mne „… řeky živé vody poplynou z jeho nitra“ (J 7,38)

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: