Křtu Páně (1. neděle po Zjevení Páně) C
V evangeliu (L 3, 15-17.21-22) Jan „křtí vodou“ zatímco ten, který přijde bude křtít „v Duchu svatém a ohni“. Oba tyto aspekty křtu jsou obsaženy v doprovodných čteních: SZ (Iz 43, 1-7) „Když půjdeš přes vody, budu s tebou a přes řeky nezalijí tě.“ (Iz 43,2) NZ (Sk 8, 14-17) „… pomodlili se za ně, aby dostali Ducha svatého“ (Sk 8,15)
SZ čtení před nedělí jsou vybrána semikontinuálně ze začátku knihy Kazatel (čt Kaz 1, 1-11; pa Kaz 2, 1-11; so Kaz 3, 1-15). Kniha se zabývá marností lidského konání. Na to navazuje kontinuální čtení z prvních kapitol Prvního listu Korinťanům. (čt 1 K 1, 18-31; pá 1 K 2, 1-10; so 1 K 2, 11-16): Smysl lidskému jednání dává až Bůh.
Perikopy po neděli se zabývají různými aspekty křtu.
V po ve SZ čtení (Sd 4, 1-16) vítězí Barák s přispěním prorokyně Debóry nad kannanejským velitelem armády Síserou. V NZ čtení (Ef 6, 10-17) jsme vyzváni, abychom oblékli výzbroj boží k vítěství nad zlem.
V út čteme část Debořiny písně (Sd 5, 12-21) oslavující vítězství nad Síserou. NZ čtení (1 J 5, 13-21) je oslavou vítězství nad hříchem.
Ve st (Nu 27, 1-11) získávají dcery Selofchadachovy právo na dědictví. V evangeliu L 11, 33-36 je vyjádřena prosba ať se uchová (křestní) dědictví světla: „ať světlo, které je v tobě není tmou“ (L 11,35)