Čtvrtek před 3. nedělí velikonoční C
Velikonoční okruh – postní doba, neděle postní doby, Velikonoce, velikonoční Triduum, současné ortodoxní Triduum, velikonoční Triduum dle BCW, velikonoční doba
Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia – z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce C jsou vzata z Apokalypsy. Některé perikopy této knihy, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny ve všedních dnech. Namísto starozákonních čtení jsou o nedělích tradičně voleny lekce ze Skutků. Již v nejstarším známém lekcionáři – Arménském, který byl užíván ve 4. st. v Jeruzalémě se v době velikonoční četly kontinuálně Sk.
3. neděle velikonoční C
Nedělní evangelium ( J 21, 1-19) popisuje setkání učedníků se zmrtvýchvstalým na břehu Tiberiadského jezera, zázračný rybolov, snídani s Pánem a Petrovo vyznání a povolání k následování. Pavlovo povolání k následování a obrácení obsahuje 1. čtení (Sk 9, 1-6.(7-20))
2. čtení ( Zj 5, 11-14) si všímá eschatologické vlády Beránkovi a bytostí kolem jeho trůnu.
Čtení čtvrtku a pátku připravují na nedělní 2. čtení – svědčí o Hospodinově vládě.
SZ čtení ve čtvrtek (Iz 5, 11-17): „Hospodin zástupů bude vyvýšen…“ (Iz 5,16), v pátek (Iz 6, 1-4): „viděl jsem Panovníka sedícího na trůnu…“ (Iz 6,1).
NZ čtení ve čtvrtek (Zj 3, 14-22): „Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na můj trůn…“ (Zj 3,21), v pátek (Zj 4, 1-11): „…v nebi stál trůn a na tom trůnu někdo seděl…“ (Zj 4,2)
Obě čtení pátku obsahují zpěv serafů, který našel uplatnění v liturgii: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy!“ (Iz 6,3), „Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh Všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází.“ (Zj 4,8).
Sobotní čtení korespondují s nedělním evangeliem tématem hostiny.
SZ čtení v pondělí (Ez 1, 1-25) a navazující v úterý (Ez 1,26 – 2,1) se dotýkají jak eschatologických bytostí zmiňovaných v nedělním 2. čtení, tak povolání Ezechiela korespondující s povoláním Pavla v nedělním 1. čtení.
Pondělní NZ čtení (Sk 9, 19b-31) je pokračováním 1. nedělního čtení. V úterním NZ čtení (Sk 26, 1-18) Pavel znovu připomíná před králem Agripou události před Damaškem popsaní v nedělním 1. čtení.
Ve středu se čte stejná perikopa jako se četla v pátek, ale jsou k ním přidány dva verše (Iz 6, 1-8). Součástí Izajášova povolání je zahlazení hříchu: „…tvá vina je odvrácena a tvůj hřích je usmířen…“ (Iz 6,7). Evangelium (L 5, 1-11), které je paralelou nedělního evangelia, je si Petr vědom svého narušeného vztahu s Ježíšem: „Odejdi ode mne, Pane, protože jsem hříšný člověk.“ (L 5,8), přesto je povolán „lovit lidi“.