4. neděle velikonoční B

Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia – z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce B jsou vzata z 1. listu Janova. Perikopy tohoto listu, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny v některé všední dny. Namísto starozákonních čtení jsou o nedělí tradičně voleny lekce ze Skutků.

Evangelium této neděle (J 10, 11-18), stejně jako v ostatních cyklech, je věnováno Dobrému pastýři. Čtení ze Skutků (Sk 4, 5-12) navazuje na 1. čtení minulé neděle. Ukazuje smysl uzdravení, které se událo skrze Petra a Jana: „A v nikom jiném není záchrana…“ (Sk 4,12). 2. čtení (1 J 3, 16-24) rovněž navazuje na 2. čtení minulé neděle s klíčovým místem: „A toto je jeho přikázání, abychom uvěřili jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám přikázal.“ (1 J 3,23)

SZ čtení čtvrtku (Gn 30, 25-43), pátku (Gn 46,28 – 47,6) a soboty (Gn 48, 8-19) obsahují, s ohledem na nedělní evangelium, „pastýřské“ příběhy.

NZ čtení čtvrtku (Sk 3, 17-26) a pátku (Sk 4, 1-4) doplňují to, je ve Skutcích obsaženo mezi perikopou minulé a této neděle.

Sobotní evangelium (Mk 6, 30-34) obsahuje přirovnání s pastýřskou tematikou.

Rovněž texty po neděli jsou všechny vybrány s ohledem na pastýře, ovce či Beránka. V pondělí 1 Sa 16, 1-13 a 1 P 5, 1-5; v úterý 1 Pa 11, 1-9 a Zj 7, 13-17; ve středu Mi 7, 8-20 a Mk 14, 26-31.

Publikováno:
Poslední úprava: