20. neděle v mezidobí B
Obecná charakteristika nedělního lekcionáře v mezidobí cyklu B
Evangelia jsou volena (3.-33. neděle) semikontinuálně z Marka. Výjimku tvoří 6. kapitola Janova evangelia zařazená o 17.-21. neděli.
2. čtení jsou vybrána semikontinuálně z 2. listu Korinťanům (7.-14. neděle), Efesanům (15.-21. neděle), listu Jakubova (22.-26. neděle), listu Židům (27.-33. neděle).
1. čtení nabízí semikontinuálně Přední proroky (resp. „Davidovskou literaturu“): 1. knihu Samuelovu (9.-12. neděle); 2. knihu Samuelovu (13.-19. neděle), 1. knihu královskou (20.-21. neděle, Velepíseň (22. neděle), Přísloví (23.-25. neděle), Ester (26. neděle), Job (27.-30. neděle) a Ruth (32.-32. neděle). Na 1. čtení je vždy tématicky navázán příslušný žalm.
1. nedělní čtení (1 Kr 2, 10-12; 3, 3-14) popisuje Davidovu smrt, Šalamoun se ujímá trůnu a prosí o schopnost rozlišovat dobré a zlé. Dostává „moudré a rozumné srdce“ (1 Kr 3,12). Téma moudrosti se nalézá i ve 2. čtení (Ef 5, 15-20): „nežijte jako nemoudří, ale jako moudří“ (Ef 5,15)
Evangelium (J 6, 51-58) z „eucharistické“ kapitoly obsahuje klíčový verš: „Kdo jí z toho chleba, bude žít na věčnost.“ (J 6,51).
SZ čtení popisují události před Davidovou smrtí. Ve čtvrtek (1 Kr 1, 1-30) je David stár, potřebuje Šúnemanku, aby ho zahřívala; čelí vzpouře Adóníjášově. V pátek (1 Kr 1, 28-30) je Šalamoun pomazán na krále. V sobotu (1 Kr 2, 1-11) David předává vládu Šalamounovi.
V pondělí (1 Kr 3, 16-28) se čte příběh demonstrující Šalamounovu moudrost, v úterý (1 Kr 7, 1-12) popis Šalamounova domu a ve středu (1 Kr 8, 1-21) přenesení archy do nově postaveného chrámu.
NZ čtení se dotýkají různých aspektů moudrosti. Ve čtvrtek (Sk 6, 8-15) nemohli Štěpánovi odpůrci „odolat moudrosti a Duchu , v němž mluvil“ (Sk 6,10). V pátek (Ř 16, 17-20) Pavel píše: „… přeji si však, abyste byli moudří …“ (Ř 16,19). V pondělí (Sk 6, 1-7) jsou vybíráni jáhnové, coby mužové „plní Ducha svatého a moudrosti“ (Sk 6,3). V úterý (Sk 7, 9-16) Bůh vysvobodil Josefa „ze všech jeho soužení a dal mu milost i moudrost před faraonem…“ (Sk 7,10).
Všední evangelia souvisí s evangeliem nedělním. V sobotu (J 4, 7-14) podobně jako chléb i „voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu“. (J 6,14). Středeční evangelium (Mk 8, 14-21) je paralelou nedělního.