Úterý po 10. neděli v mezidobí A – He 13, 1-16

¹Bratrská láska ať zůstává. ²Nezanedbávejte pohostinnost; vždyť skrze ni někteří nevědomky pohostili anděly. ³Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; na ty, kteří jsou trápeni, jako ti, kteří jsou sami také v těle. ⁴Manželství ať je (u všech) ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky a cizoložníky bude soudit Bůh. ⁵Žijte bez lásky k penězům, spokojeni s tím, co máte; neboť on sám řekl: ‚Nezanechám tě, ani tě neopustím;‘ ⁶a tak s důvěrou říkejme: ‚Pán je můj pomocník, nebudu se bát; co mi udělá člověk?‘ ⁷Vzpomínejte na své vůdce, kteří k vám mluvili Boží slovo, pečlivě pozorujte, jaký byl konec jejich života, a napodobujte jejich víru. ⁸Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes, i na věky. ⁹Nenechte se unášet rozličnými a cizími učeními; neboť je dobré mít srdce upevňované milostí, ne zachováváním předpisů o pokrmech, jimiž si neprospěli ti, kdo si tak počínali. ¹⁰Máme oltář, z něhož nemají právo jíst ti, kdo slouží stánku. ¹¹Neboť těla těch zvířat, jejichž krev je veleknězem vnášena za hřích do svatyně, jsou spalována (venku za táborem). ¹²Proto také Ježíš, aby svou vlastní krví posvětil lid, trpěl (venku za branou). ¹³Tak tedy vycházejme k němu ven za tábor, nesouce jeho potupu. ¹⁴Neboť zde nemáme trvalé město, ale toužebně hledáme to budoucí. ¹⁵Skrze něho [tedy] přinášejme Bohu stále oběť chvály, to jest ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno. ¹⁶A nezapomínejte činit dobře a (sdílet se), neboť takové oběti se Bohu líbí.