Středa po 6. neděli velikonoční C – L 2, 25-38

²⁵„Tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž na mne pohlédl, aby odňal mé pohanění mezi lidmi.“ ²⁶V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, ²⁷k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova; jméno té panny bylo Marie. ²⁸I vešel k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí obdařená, Pán je s tebou. Požehnaná tys mezi ženami.“ ²⁹Ona však byla tím slovem velmi rozrušena a uvažovala, jaký je to pozdrav. ³⁰A anděl jí řekl: „Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u Boha. ³¹A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. ³²Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. ³³Na věky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce.“ ³⁴Marie řekla andělovi: „Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže?“ ³⁵A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží. ³⁶Hle, tvá příbuzná Alžběta — také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou. ³⁷Neboť u Boha nebude žádná věc nemožná.“ ³⁸Marie řekla: „Hle, jsem Pánova otrokyně; nechť se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.