Středa po 31. neděli v mezidobí C – L 19, 11-27
11 Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.
12 Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.
13 Zavolal si deset svých služebníků a dal jim deset hřiven a řekl jim: `Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.´
14 Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: `Nechceme tohoto člověka za krále!´
15 Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.
16 Přišel první a řekl: `Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.´
17 Řekl mu: `Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.´
18 Přišel druhý a řekl: `Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.´
19 Řekl mu: `Ty vládni nad pěti městy.´
20 Přišel další a řekl: `Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovanou v šátku,
21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.´
22 Řekne mu: `Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.
23 Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je teď vybral i s úrokem.´
24 Své družině pak řekl: `Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!´
25 Řekli mu: `Pane, už má deset.´
26 Pravím vám: `Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
27 Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.´“