Středa po 3. neděli po Zjevení Páně A – Gn 49, 1-2.8-13.21-26

¹I povolal Jákob své syny a řekl: Shromážděte se, abych vám oznámil, co vás potká v posledních dnech.   ²Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi, naslouchejte svému otci Izraelovi. 8Ty, Judo, tvoji bratři ti budou vzdávat chválu, tvá ruka bude na šíji tvých nepřátel. Budou se ti klanět synové tvého otce.   ⁹Jsi lví mládě, Judo. Z kořisti jsi vyrostl, můj synu. Schoulil se, ulehl jako lev či jako lvice. Kdo ho přinutí povstat?   ¹⁰Neodstoupí žezlo od Judy ani palcát od jeho nohou, dokud nepřijde ten, kterému patří a jehož budou poslouchat národy.   ¹¹Přivazuje k vinnému keři své oslátko, k vybranému vínu mládě své oslice. Ve víně pere svůj oděv, v krvi hroznů své roucho.   ¹²Oči temnější než víno a zuby bělejší než mléko.   ¹³Zabulón se usídlí u mořského pobřeží, bude u přístavu lodí a jeho bok bude k Sidónu. 21Neftalí je vypuštěná laň. Vydává laskavá slova. 22Josef je úrodný výhonek, úrodný výhonek nad pramenem, jeho ratolesti rostly přes zeď. 23Střelci ho provokovali, stříleli a zanevřeli na něho. 24Ale jeho luk zůstal pevný a jeho paže byly obratné od Mocného Jákobova, odkud je Pastýř, Kámen Izraele, 25od Boha tvého otce, který ti pomáhá, a Všemohoucího, který ti požehná požehnáními nebes shůry, požehnáními hlubiny ležící dole, požehnáními prsů a lůna. 26Požehnání tvého otce převládla nad požehnáními Hóra až k hranicím pahorků věčných. Kéž spočinou na Josefově hlavě a na temenu nazíra mezi jeho bratry.