Poslední neděle po Zjevení Páně A 20010 – Žalm 2 nebo Žalm 99

1Proč se bouří národy, proč lidé přemítají o prázdných věcech? 2Srocují se králové světa a mocnáři se spolu radí proti Hospodinu a proti jeho pomazanému. 3Zpřetrhejme jejich pouta, odvrhněme jejich provazy. 4Ten, jenž trůní na nebesích, se směje. Panovník se jim vysmívá. 5Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je vyděsí. 6Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře. 7Přednesu Hospodinovo ustanovení. Řekl mi: Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. 8Požádej mě a dám ti národy do dědictví. Tvým vlastnictvím budou i končiny země. 9Roztlučeš je železnou holí a jako hliněnou nádobu je roztříštíš. 10Nuže, králové, jednejte rozumně! Soudcové země, dejte si poradit! 11Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním! 12Líbejte syna, ať se nerozhněvá. Jinak zahynete na cestě, jestliže jen málo vzplane jeho hněv. Blahoslavení jsou všichni, kdo v něm hledají útočiště.

nebo

1Hospodin kraluje — národy se chvějí. Trůní na cherubech — země se zmítá. 2Velký je Hospodin na Sijónu, je vyvýšený nade všechny národy. 3Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému a budícímu bázeň — je svaté. 4Králova moc miluje právo. Ty jsi zárukou přímosti; vykonáváš v Jákobovi právo a spravedlnost. 5Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se u podnože jeho nohou — on je svatý! 6Mojžíš a Áron byli mezi jeho kněžími, Samuel patřil mezi ty, kdo vzývali jeho jméno. Volali k Hospodinu a on jim odpovídal. 7Mluvil k nim z oblakového sloupu a oni zachovávali jeho svědectví a ustanovení, která jim dal. 8Hospodine, Bože náš, tys jim odpovídal. Byl jsi jim Bohem, který odpouští, ale mstil ses za jejich křivé jednání. 9Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se k jeho svaté hoře, neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý.