Pátek před 10. nedělí v mezidobí A – Sk 28, 1-10

¹Když jsme se zachránili, dozvěděli jsme se, že se ten ostrov jmenuje Malta. ²Domorodci nám prokazovali neobyčejnou přívětivost. Zapálili oheň a všechny nás k němu pozvali, protože se schylovalo k dešti a bylo chladno. ³Když Pavel nasbíral něco chrastí a přiložil na oheň, vylezla před teplem zmije a pověsila se mu na ruku. ⁴Když domorodci uviděli, že mu zvíře visí na ruce, říkali si mezi sebou: „Tento člověk je jistě vrah. I když se zachránil z moře, Spravedlnost mu nedovolila žít.“ ⁵Ale on setřásl zvíře do ohně a nic zlého (se mu nestalo). ⁶Oni očekávali, že oteče nebo náhle padne mrtev. Když však dlouho čekali a viděli, že se s ním nic zlého neděje, změnili svůj názor a říkali, že je to bůh. ⁷V blízkosti toho místa měl pozemky první muž ostrova jménem Publius. Ten nás vzal k sobě a tři dny nás laskavě hostil. ⁸I stalo se, že Publiův otec ležel a byl sužován horečkou a úplavicí. Pavel k němu vešel, s modlitbou na něho vložil ruce a uzdravil ho. ⁹Když se toto stalo, přicházeli i ostatní nemocní z ostrova a byli uzdravováni. ¹⁰Ti nás také zahrnuli mnohými projevy úcty, a když jsme vyplouvali, naložili nám věci pro naši potřebu.