Středa po 1. neděli po Letnicích II.

Ex 11, 1-9

1Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Ještě jednu ránu uvedu na faraona a na Egypt; potom vás odsud propustí. Nejenže vás zcela propustí, rázně vás odsud vyžene. 2Nyní domluv lidu, ať si každý muž vyžádá od svého souseda a každá žena od své sousedky stříbrné a zlaté předměty. 3A Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů. Také Mojžíš byl velmi významným mužem v egyptské zemi, v očích faraonových otroků i v očích lidu. 4Mojžíš řekl: Toto praví Hospodin: Kolem půlnoci vyjdu doprostřed Egypta 5a všechno prvorozené v egyptské zemi zemře. Od prvorozeného syna faraona, který sedí na svém trůnu, až do prvorozeného syna služky, která je za ručním mlýnkem; také všechno prvorozené z dobytka. 6A nastane veliký křik po celé egyptské zemi, že jemu podobného ještě nebylo a již nebude. 7Ale proti nikomu ze synů Izraele ani pes nenaostří svůj jazyk, proti člověku ani zvířeti, abyste poznali, že Hospodin učiní rozdíl mezi Egyptem a Izraelem. 8Ale všichni tito tvoji otroci sestoupí ke mně a budou se mi klanět se slovy: Vyjdi ty i všechen lid, který chodí ve tvých šlépějích. Potom vyjdu. Nato vyšel od faraona s planoucím hněvem. 9Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Farao vás neposlechne, aby se mé divy rozmnožily v egyptské zemi.

Ž 78, 1-4. 51-52

1Lide můj, naslouchej mému poučení, nakloňte ucho k řeči mých úst. 2Otevřu ústa v příslovích, vypovím hádanky dávnověké. 3Co jsme slýchali a pochopili a o čem nám naši otcové vyprávěli, 4nezatajíme jejich synům. Budoucí generaci budeme vypravovat o Hospodinových chvályhodných skutcích, o jeho síle a jeho divech, které učinil. 51Pobil vše prvorozené v Egyptě, prvotinu síly ve stanech Chámových. 52Svůj lid však vyvedl jako ovce, jako stádo je vedl pustinou.

srov. L 1, 68

68„ Požehnaný Pán, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid

L 4, 38-41

38Opustil synagogu a vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována velikou horečkou; i poprosili ho za ni. 39Postavil se nad ní, pohrozil horečce, a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je. 40Když zapadalo slunce, všichni, kteří měli nemocné různými chorobami, přiváděli je k němu; on pak na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je. 41Od mnohých vycházeli i démoni, kteří křičeli a říkali: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.