Pátek po 9. neděli po Letnicích II

1Pa 29, 20-28

20Potom David řekl celému shromáždění: Dobrořečte Hospodinu, svému Bohu. Celé shromáždění tedy dobrořečilo Hospodinu, Bohu svých otců, poklekali a klaněli se Hospodinu a králi. 21Druhý den obětovali Hospodinu obětní hody a přinášeli Hospodinu zápalné oběti — tisíc býčků, tisíc beranů a tisíc beránků; též jejich litých obětí a obětních hodů bylo množství za celý Izrael. 22V onen den jedli a pili před Hospodinem s velikou radostí. Potom ustanovili podruhé Šalomouna, syna Davidova, králem a pomazali jej Hospodinu za vévodu a Sádoka za kněze. 23Šalomoun seděl na Hospodinově trůnu jako král po svém otci Davidovi, dařilo se mu a celý Izrael ho poslouchal. 24Všichni předáci, hrdinové i všichni synové krále Davida se poddali králi Šalomounovi. 25Hospodin učinil Šalomouna velmi velkým v očích celého Izraele a dal mu královský majestát, jaký před ním neměl žádný král nad Izraelem. 26David, syn Jišajův, kraloval nad celým Izraelem. 27Doba, po kterou kraloval nad Izraelem, byla čtyřicet let. V Chebrónu kraloval sedm let a v Jeruzalémě kraloval třicet tři let. 28I zemřel v utěšených šedinách, sytý dnů, bohatství a slávy. Po něm se stal králem jeho syn Šalomoun.

Ž 132, 11-12. 17-18

11Hospodin přísahal Davidovi věrnost, neodvrátí se od ní: Dosadím na tvůj trůn z plodu tvých beder. 12Jestliže tví synové budou zachovávat mou smlouvu a má svědectví, kterým je budu učit, i jejich synové budou sedět na tvém trůnu až na věky. 17Tam dám vyrůst Davidovu rohu, připravím lampu svému pomazanému. 18Jeho nepřátele obléknu hanbou, ale na něm rozkvete jeho koruna.

srov. Mk 9, 29

29Řekl jim: „Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě a půstu.“

L 11, 21-26

 21Když plně ozbrojený silák střeží svůj palác, je jeho majetek v bezpečí.  22Přijde-li však silnější než on a přemůže ho, vezme mu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí. 23Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.“ 24„Když nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy a hledá odpočinutí; a když je nenachází, tehdy si říká: ‚ Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ 25A když přijde, nalezne dům prázdný, zametený a vyzdobený. 26Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první.“