Čtvrtek po 9. neděli po Letnicích II
1Pa 28, 2-14
2Král David se postavil na nohy a řekl: Slyšte mě, mí bratři a můj lide! Měl jsem na srdci postavit dům odpočinutí pro truhlu Hospodinovy smlouvy, pro podnož nohou našeho Boha a udělal jsem přípravy ke stavbě. 3Bůh však mi řekl: Nestav dům pro mé jméno, neboť jsi bojovník a prolil jsi mnoho krve. 4Hospodin, Bůh Izraele, si mě vyvolil z celého domu mého otce, abych byl navěky králem nad Izraelem. Vždyť Judu si vyvolil za vévodu a v domě Judově dům mého otce a mezi syny mého otce si oblíbil mě, aby mě ustanovil králem nad celým Izraelem. 5Ze všech synů — a Hospodin mi dal mnoho synů — si vyvolil mého syna Šalomouna, aby seděl na trůnu Hospodinova království nad Izraelem. 6Řekl mi: Tvůj syn Šalomoun, ten postaví můj dům a má nádvoří, neboť jeho jsem si vyvolil za syna a já budu jeho otcem. 7Jeho království upevním navěky, jestliže bude pevný v tom, aby plnil mé příkazy a má nařízení jako dnes. 8Nyní před očima celého Izraele, Hospodinova shromáždění, a před naším Bohem říkám: Zachovávejte a vyhledávejte všechny příkazy Hospodina, svého Boha, abyste zdědili tu dobrou zemi a dali ji do dědictví svým synům po vás navěky. 9A ty, můj synu Šalomoune, poznávej Boha svého otce a služ mu celým srdcem a ochotnou duší, neboť Hospodin zkoumá každé srdce a zná každé zaměření myšlenek. Budeš-li jej hledat, dá se ti nalézt, opustíš-li ho, natrvalo tě odvrhne. 10Nuže pohleď, že Hospodin si tě vyvolil, abys postavil dům pro svatyni. Posilni se a jednej. 11David dal svému synu Šalomounovi plán předsíně, jeho budov, jeho pokladnic, jeho horních místností, jeho vnitřních pokojů a domu pro slitovnici, 12plán všeho, co měl na mysli: nádvoří Hospodinova domu, všechny okolní komory, pokladnice Božího domu a pokladnice svatých věcí, 13oddíly kněží a lévitů, všechnu práci služby Hospodinova domu a všechny předměty služby Hospodinova domu. 14Též váhu zlata na všechny zlaté předměty každé bohoslužby, váhu pro všechny stříbrné předměty a pro všechny předměty každé bohoslužby,
Ž 89, 9b. 21a. 23. 27. 30-31. 33-36
9Jsi mocný, Hospodine, a tvá věrnost tě obklopuje. 21Nalezl jsem Davida, svého otroka. 23Nepřítel na něj nevyzraje, bídák ho nepokoří. 27On ke mně bude volat: Tys můj otec, můj Bože, tys skála mé spásy! 30Ustanovím natrvalo jeho potomstvo a jeho trůn po všechny dny nebes. 31Pokud jeho potomci opustí můj zákon a nebudou žít podle mých nařízení, 33navštívím jejich přestoupení holí a jejich zvrácenost ranami, 34ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost. 35Neznesvětím svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých rtů. 36Jednou jsem přísahal při své svatosti. Což bych lhal Davidovi?
srov. L 17, 21
21Neboť hle, Boží království je mezi vámi.“
L 11, 14-20
14Ježíš vyháněl démona, a ten byl němý. Stalo se, když ten démon vyšel, že němý promluvil, a zástupy užasly. 15Někteří z nich však řekli: „ V moci Belzebula, vládce démonů, vyhání démony!“ 16Jiní ho zkoušeli tím, že od něho žádali znamení z nebe. 17Protože znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a dům rozdělený proti domu padá. 18Je-li tedy také Satan proti sobě rozdělen, jak bude moci obstát jeho království? Neboť říkáte, že vyháním démony Belzebulem. 19Jestliže já vyháním démony v moci Belzebula, v čí moci je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. 20Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království.