6. neděle po svátku Umučení sv. Jana Křtitele A

Jb 1, 13-21

13Nastal den, kdy jeho synové a dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra. 14Tu přišel k Jóbovi posel a řekl: Skot právě oral a oslice se pásly vedle něj. 15Vtom vpadli Šebovci, pobrali je a služebníky zabili ostřím meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 16Ještě mluvil, když přišel jiný a řekl: Boží oheň padl z nebes, zapálil ovce i služebníky a strávil je. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 17Ještě mluvil, když přišel jiný a řekl: Chaldejci postavili tři oddíly, vtrhli na velbloudy, pobrali je a služebníky zabili ostřím meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 18Zatímco mluvil, přišel jiný a řekl: Tvoji synové a dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra 19a hle, silný vítr se přihnal přes pustinu a opřel se do čtyř rohů domu; ten se zřítil na ty mladé a zemřeli. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. 20Nato Jób vstal, roztrhl své roucho a ostříhal si hlavu; pak padl na zem a klaněl se. 21Řekl: Nahý jsem vyšel z nitra své matky a nahý se tam navrátím; Hospodin dal a Hospodin vzal. Budiž požehnáno Hospodinovo jméno.

Ž 17, 1-4b. 6-7

1Slyš, Hospodine, spravedlivou při, věnuj pozornost mému nářku. Naslouchej mé modlitbě, nepochází z klamných rtů. 2Kéž soud nade mnou vyjde přímo od tebe, tvé oči vidí přímost. 3Zkoumal jsi mé srdce, navštěvovals mě v noci, tříbils mě, nic jsi nenalezl. Mé záměry nepředcházejí má ústa. 4Co se týče lidských skutků, podle slova tvých rtů jsem se chránil 6Volám k tobě, Bože, protože mi odpovídáš. Nakloň ke mně své ucho, slyš mou řeč. 7Prokaž své milosrdenství, spasiteli těch, kdo před protivníky hledají útočiště ve tvé pravici.

2 Tm 2, 6-15

6Rolník, který se namáhá, má jako první dostat podíl z úrody. 7Uvažuj o tom, co říkám. Pán ti dá ve všem porozumění. 8Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, ze semene Davidova, podle mého evangelia. 9Pro ně snáším útrapy a dokonce pouta jako zločinec. Ale slovo Boží není spoutáno. 10Proto všechno snáším pro vyvolené, aby i oni dosáhli záchrany v Kristu Ježíši spolu s věčnou slávou. 11Věrohodné je to slovo: Jestliže jsme s ním zemřeli, budeme s ním také žít. 12Jestliže vytrváváme, budeme s ním i kralovat. Zapřeme-li ho, i on nás zapře. 13Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe. 14Toto připomínej a před tváří Boží zapřísahej bratry, aby se nepřeli o slova. K ničemu to není, jen ke zkáze posluchačů. 15Horlivě usiluj, aby ses před Boha postavil jako člověk osvědčený, pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje slovo pravdy.

srov. L 17, 10

‚Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘“

L 17, 7-10

7„Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: ‚Pojď hned a ulehni ke stolu‘? 8Neřekne mu spíše: ‚Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘? 9Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Nemyslím. 10Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘“