Pondělí po dedikaci milánské katedrály II

2J 1-13

1Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které miluji v pravdě — a nejen já, nýbrž všichni, kteří poznali pravdu —, 2a to pro pravdu, která zůstává v nás a bude s námi na věčnost. 3Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce. 4Velice jsem se zaradoval, že jsem mezi tvými dětmi nalezl takové, které chodí v pravdě podle přikázání, které jsme dostali od Otce. 5A nyní tě prosím, paní — ne že bych ti psal nové přikázání, nýbrž to, které jsme měli od počátku —, abychom milovali jedni druhé. 6A to je ta láska: abychom chodili podle jeho přikázání. To je to přikázání, o kterém jste od počátku slyšeli, že v něm máte chodit. 7Neboť do světa vyšli mnozí svůdci, kteří nevyznávají Ježíše Krista přicházejícího v těle; každý takový člověk je svůdce a antikrist. 8Dávejte si pozor, abyste nepřišli o to, na čem jsme pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu. 9Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna. 10Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte; 11kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích. 12Ačkoliv vám mám mnoho co psát, nechtěl jsem to učinit prostřednictvím papíru a inkoustu. Ale doufám, že se k vám dostanu a promluvím s vámi tváří v tvář, aby naše radost byla úplná. 13Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry. Amen.

Ž 80, 2. 8. 15-16. 19-20

2Pastýři Izraele, naslouchej! Ty, jenž vodíš Josefa jako ovce, jenž trůníš na cherubech, zaskvěj se 8Bože zástupů, navrať nás zpět! Rozjasni svou tvář a budeme zachráněni. 15Bože zástupů, navrať se, shlédni z nebes a pohleď; a postarej se o tu révu, 16o kmen, který zasadila tvá pravice, o výhonek, který sis vypěstoval. 19My se tě nepustíme, zachovej nás při životě a budeme vzývat tvé jméno. 20Hospodine, Bože zástupů, navrať nás zpět! Rozjasni svou tvář a budeme zachráněni.

srov. J 1, 45

45Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „ Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“

J 1, 40-51

40Jeden z těch dvou, kteří to uslyšeli od Jana a připojili se k němu, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. 41Ten nalezl nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „ Nalezli jsme Mesiáše“ (což je v překladu: Kristus). 42Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Jonášův; budeš se jmenovat Kéfas“ (což se překládá Petr). 43Druhého dne se Ježíš rozhodl odejít do Galileje. Nalezl Filipa a řekl mu: „Následuj mne.“ 44Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. 45Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „ Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ 46Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a podívej se.“ 47Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, to je opravdu Izraelita, ve kterém není lsti.“ 48Natanael mu řekl: „Odkud mne znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.“ 49Natanael mu odpověděl: „Rabbi, ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“ 50Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkovníkem‘? Uvidíš větší věci než toto.“ 51A řekl mu: „ Amen, amen, pravím vám, od nynějška uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“