Sobota po 4. neděli po Umučení Jana Křtitele II

Dt 15, 12-18b

12Jestliže ti bude prodán tvůj bratr, Hebrej či Hebrejka, bude ti sloužit šest let a v sedmém roce ho propusť na svobodu. 13Až ho budeš propouštět na svobodu, nepropusť ho s prázdnou. 14Štědře ho zaopatři ze svého stáda, ze svého humna i lisu; dej mu z toho, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal. 15Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi, a Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil. Proto ti dnes toto přikazuji. 16I stane se, jestliže ti řekne: Nechci od tebe odejít, neboť si zamiloval tebe i tvou rodinu, jelikož mu je u tebe dobře, 17potom vezmi šídlo, probodni mu ucho na dveřích a stane se navěky tvým otrokem. Tak jednej také se svou otrokyní. 18Ať ti to nepřipadá těžké propustit ho na svobodu, neboť ti sloužil po šest let dvojnásobně nežli za mzdu najatý;

Žalm 98, 5-9

5Opěvujte Hospodina při lyře, při lyře a hlasitém zpěvu, 6na trubky a zvukem beraních rohů hlaholte před Hospodinem králem! 7Ať burácí moře a vše, co je v něm, celý svět i jeho obyvatelé! 8Řeky ať tleskají v dlaně, ba i hory ať jásají 9před Hospodinem, jenž přichází, aby soudil zemi, aby soudil celý svět v spravedlnosti a národy s přímostí.

Fil 1, 8-21

8Ačkoli mám v Kristu plnou svobodu ti přikazovat, co se patří, 9pro lásku raději prosím já, Pavel, stařec a nyní i vězeň Krista Ježíše: 10Prosím tě za svého syna, kterého jsem zplodil ve vězení, za Onezima, 11který ti byl kdysi neužitečný, avšak nyní je tobě i mně prospěšný. 12Toho ti posílám nazpět, jeho, to jest moje srdce. 13Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi místo tebe sloužil v mém vězení pro evangelium, 14ale bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvůj dobrý skutek nebyl jakoby z vynucení, ale z ochoty. 15Snad právě proto byl pryč na chvíli, abys jej navždy přijal nazpět — 16ne již jako otroka, nýbrž více než otroka, jako milovaného bratra. Je obzvláště drahý mně, ale tím víc tobě: i jako člověk, i jako bratr v Pánu. 17Máš-li mě tedy za společníka, přijmi ho jako mne. 18Jestliže ti nějak uškodil nebo je ti něco dlužen, přičti to na můj účet. 19Já Pavel jsem to napsal vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti nakonec nemusel říci, že mi dlužíš i sám sebe! 20Ano, bratře, ať mám z tebe radost v Pánu. Občerstvi mé srdce v Kristu! 21Píšu ti přesvědčen o tvé poslušnosti, neboť vím, že uděláš více, než říkám.

L 17, 10

10Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘“

Mt 8, 5-15

5Když Ježíš vešel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho: 6„Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.“ 7Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho. “ 8Setník však odpověděl: „Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven. 9Vždyť i já jsem člověk postavený pod pravomocí a mám pod sebou vojáky; a řeknu-li tomuto: ‚Jdi‘, on jde; řeknu-li jinému: ‚Přijď‘, přijde; a řeknu-li svému otroku: ‚Udělej toto‘, pak to udělá.“ 10Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kteří ho následovali: „Amen, pravím vám, takovou víru jsem v Izraeli nenašel u nikoho. 11Pravím vám, že mnozí přijdou od východu i západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království Nebes; 12avšak synové království budou vyvrženi do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů. “ 13I řekl Ježíš setníkovi: „Jdi, a staň se ti, jak jsi uvěřil.“ A v tu hodinu byl jeho sluha uzdraven. 14Když Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl, že jeho tchyně leží a má horečku. 15Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.