Pátek po 4. neděli po svátku Umučení sv. Jana Křtitele II

Jk 4, 13 – 5, 6

13Nuže nyní vy, kteří říkáte: ‚Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města a zůstaneme tam rok a budeme obchodovat a vydělávat‘ — 14nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Vždyť jste pára, která se na chvilku ukazuje a potom mizí. 15Místo toho byste měli říkat: „Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to nebo ono.“ 16Vy se však chlubíte ve své chvástavosti. Každé takové chlubení je zlé. 17Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích. 1Nuže nyní, boháči, plačte a naříkejte nad svými trápeními, která na vás přicházejí. 2Vaše bohatství je shnilé a vaše šatstvo je rozežráno moly. 3Vaše zlato a stříbro zrezavělo a jejich rez bude na svědectví proti vám a stráví vaše těla jako oheň. Nashromáždili jste si v posledních dnech. 4Hle, mzda, kterou jste zadrželi dělníkům, kteří požali vaše pole, hlasitě křičí, a volání ženců pronikla k sluchu Pána Sabaoth. 5Hýřili jste na zemi a oddávali se rozkoším. Vykrmili jste svá srdce v den porážky. 6Odsoudili a zavraždili jste spravedlivého; on vám neodporuje.

Ž 62, 6-13

6Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje. 7Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad — nepohnu se. 8V Bohu je má spása a sláva, on je má pevná skála — v Bohu mám útočiště. 9Lidé, doufejte v něj v každý čas, vylévejte před ním své srdce — Bůh je naše útočiště. Sela. 10Synové Adamovi jsou jen vánek, synové lidští jen zdání. Na misce vah stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek. 11Nespoléhejte na útlak a na loupení, nestaňte se marností! I kdyby majetku přibývalo, nepřikládejte k tomu srdce! 12Bůh promluvil jednou a já jsem slyšel toto dvojí: že Bohu patří moc, 13(a tvé je, Panovníku, i milosrdenství) a že odplatíš každému podle jeho skutků.

J 8, 28b

Sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil můj Otec.

L 20, 1-8

1A stalo se v jednom z těch dnů, kdy Ježíš učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, že k němu přistoupili velekněží a učitelé Zákona se staršími 2a řekli mu: „Pověz nám, v jaké pravomoci to činíš? Nebo kdo je ten, který ti tuto pravomoc dal?“ 3Odpověděl jim: „I já se vás zeptám na jednu věc. Povězte mi: 4Křest Janův byl z nebe, nebo z lidí?“ 5Oni o tom mezi sebou rozvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, řekne: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘ 6Řekneme-li však ‚z lidí‘, všechen lid nás bude kamenovat, neboť je přesvědčen, že Jan byl prorok.“ 7I odpověděli, že nevědí, odkud. 8A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci to činím.“