Úterý po Trojici B

Svátek Nejsvětější Trojice vznikal až na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Bible neobsahuje nějakou soustavnější pasáž o Trojici, tak jako čtení jsou převážně voleny texty, které lze trinitárně interpretovat. Nauka o Trojici vznikla na Prvním konstantinopolském koncilu (381), jejím plodem je Nicejsko-cařihradské symbolum, dnes užívané při liturgii a ovlivnila i výtvarné umění.

1. čtení (Iz 6, 1-8) obsahuje zvolání „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy“ (Iz 6,3), užívané v eucharistické liturgii na závěr preface.

2. čtení (Ř 8, 12-17) obsahuje zmínky o všech osobách Trojice. Stejně tak evangelium (J 3, 1-17).

SZ perikopy všedních dnů před nedělí z Izaiáše (čtvrtek Iz 1, 1-4.16-20, pátek Iz 2, 1-5, sobota Iz 5, 15-25), jsou přípravou na 1. nedělní čtení.

Podobně NZ texty ve čtvrtek (Ř 8, 1-8) a v pátek (Ř 8, 9-11) nabízí pasáže bezprostředně předcházející nedělnímu 2. čtení. Sobotní evangelium (J 15, 18-20.26-27) obsahuje zmínky o všech osobách Trojice tak jako evangelium a 2. čtení v neděli.

SZ čtení v pondělí (Nu 9, 15-23) připomíná různé podoby (oblak, oheň) pod jakými Izraelité mohli vnímat Hospodinovu přítomnost. NZ perikopa (Zj 4, 1-8) obsahuje Sanktus převzaté Iz 6,3 (1. nedělní čtení).

SZ čtení úterku (Ex 25, 1-22) obsahuje popis archy úmluvy, na které byli sochy cherubů (kteří zpívali Sanktus). NZ čtení (1 K 2, 1-10) se zabývá tajemstvím boží moudrosti (které lze vztáhnout na Trojici).

Ve středu je SZ text (Nu 6, 22-27) tvořen třídílným Áronským požehnáním. Evangelium (Mk 4, 21-25) se opět dotýká tajemství: „Vždyť nic není skryté, než aby to bylo zjeveno; ani nic nebylo ukryto, leč aby to vyšlo najevo.“ (Mk 4,22).

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: