Úterý po 5. neděli v době postní B
Obecná charakteristika lekcionáře postní doby
Postní doba vznikla jako období sloužící k bezprostřední přípravě katechumenů na křest, probíhající uprostřed křesťanské obce. Dnešní lekcionář tento motiv, zahrnující i obnovu křtu celým shromážděním o velikonoční vigilii, zohledňuje (zejména v roce A). Postní motiv, zahrnující odříkání, změnu smýšlení, vzdorování zlu, je také zastoupen, zejména na začátku období.
1. neděle v době postní všech cyklů obsahuje perikopy o pokušení Páně (letos, v roce B – Mk 1, 9-15) 2. neděle perikopu o proměnění Páně (letos – Mk 9, 2-9) o (pokud ovšem není tato perikopa zařazena poslední neděli před začátkem postu). 3.- 5. neděle cyklu B obsahuje texty Janova evangelia o Kristově oslavě skrze kříž a zmrtvýchvstání. O 6. neděli v době postní se čtou pašije (Mk 14,1 – 15,7)
Všechna čtení o nedělích v postu jsou tematicky harmonizována. SZ čtení, kromě této souvislosti s evangeliem i 2. čtením mají většinou obdobná témata jako SZ čtení velikonoční vigilie: např. 1. neděle o potopě, 2. neděle o povolání Abrama, 3. neděle o putování pouští, 5. neděle o srdci kamenném a srdci z masa.
5. neděle v době postní B
Nedělní čtení propojuje velekněžská role Krista. Evangelium (J 12, 20-33) zmiňuje „hodinu“ kvůli které Ježíš přišel. Text vrcholí veršem J 12,32: „A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě“. 2. čtení (Žd 5, 5-10) rozebírá Kristovu velekněžskou roli. 1. čtení (Jr 31, 31-34) obsahuje Hospodinův výrok: „Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce.“ (Jr 31,33)
Čtvrteční lekce připravují na 1. nedělní čtení. Ve SZ (Iz 30, 15-18) čteme: „Proto Hospodin vyčkává, aby se nad námi slitoval…“ (Iz 30,18). V NZ (Žd 4, 1-13): „Boží slovo je živé, činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až do rozdělení duše a ducha…“ (Žd 4,12).
Páteční čtení si všímají velekněžské role. SZ lekce (Ex 30, 1-10) Árona, NZ lekce (Žd 4,14 – 5,4) Krista.
Sobotní čtení upozorňují na bezprostředně blížící se svátky. SZ perikopa (Hab 3, 2-13): „Vyjdeš k záchraně svého lidu…“. Evangelium (J 12, 1-11) bezprostředně předchází evangeliu nedělnímu.
Čtení po neděli rozvíjí téma nedělního 1. čtení: vyvolení. V pondělním SZ čtení (Iz 43, 8-13) stojí: „… jste mým otrokem, kterého jsme vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi…“ (Iz 43,10). V NZ čtení (2 K 3, 4-11) najdeme: „On nás také učinil způsobilými k tomu, abychom byli služebníky Nové smlouvy…“
Zvláštní formy vyvolení, vylitím Ducha se zabývají úterní čtení – SZ (Iz 44, 1-8) i NZ (Sk 4, 14-24).
Ve středu se SZ (Ag 2, 1-9.20-23) čtení týká vyvolení místodržitele Zerubábela, evangelium (J 12, 34-50) vyvolení Ježíše.