Úterý po 4. neděli velikonoční A

4. neděle velikonoční A

Tuto neděli „dobrého pastýře“ je souvislost textů na první pohled zřejmá. V evangeliu (J 10, 1-10) je Ježíš „dveřmi, kudy se vchází do ovčince“ (srv. J 10,7). Ve 2. čtení (1 P 2, 19-25) je napsáno: „Neboť jste bloudili jako ovce, ale nyní jste se obrátili k pastýři a strážci svých duší.“ (1 P 2,25). V 1. čtení (Sk 2, 42-47) o životě prvních křesťanů sice není pojem pastýř explicitně vyjádřen, ale „Pán denně přidával k jejich společenství ty, kteří byli zachraňováni.“

SZ čtení čtvrtku (Ex 2, 5b-25) a pátku (Ex 3, 16-22; 4, 18-20) poukazují na roli Mojžíše jako pastýře v doslovném smyslu „Mojžíš vstal, pomohl jim a napojil ovce“ (Ex 2,17) i v přeneseném smyslu – jako toho, kdo vyvede porobený lid z Egypta. NZ čtení ve čtvrtek (1 P 2, 9-12) a v pátek (1 P 2, 13-17) obsahují pasáže nalézající se bezprostředně před nedělním 2. čtením.

Sobotní SZ čtení (Ez 34, 1-16) je kritikou špatných pastýřů Izraele. Ve středečním evangeliu (L 15, 1-7) je podobenství o ztracené ovci.

SZ čtení pondělí (Ex 34, 17-23) a úterý (Ez 34, 24-31) bezprostředně navazují na sobotní text. Hospodin sám nahradí špatné pastýře. Podobně ve středu (Jr 23, 1-8) „Já sám shromáždím ostatek svých ovcí…“ (Jr 23,3)

V NZ čtení v pondělí (1 P 5, 1-5) jsou straší vybízeni: „Paste boží stádo…“ (1 P 5,2). V úterý (Žd 13, 20-21) „Bůh … vyvedl z mrtvých velkého pastýře ovcí…“ (Žd 13, 20). Ve středu (Mt 20, 17-28 ) dává Ježíš svůj život jako výkupné za své stádo.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: