Středa po 17. neděli v mezidobí C
Jádrem nedělního evangelia (L 11, 1-13) je modlitba Otče náš. Vztah Boha k nám je přirovnáván ke vztahu otec-syn: „Což je mezi vámi takový otec, že když ho syn požádá o chléb, podá mu kámen?“ (L 11,11).
Začátek proroka Ozeáše (Oz 1, 2-10), který psal v době ekonomické prosperity, svědčí o odvratu od Hospodina. Přesto se stane, že namísto „nejste můj lid, bude řečeno: Jste synové živého Boha“ (Oz 1,10).
Tak, jako byl Izrael odveden do zajetí, tak 2. čtení (Ko 2, 6-15.(16-19)) obsahuje výzvu: „Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filosofii…“ (Ko 2,8)
Všechna SZ čtení tohoto týdne (i následujícího) jsou vzata z Ozeáše. (čtvrtek Oz 4, 1-15, pátek Oz 5, 1-15, sobota Oz 1,11 – 2,15, pondělí Oz 2,14 – 3,5, úterý Oz 6, 1-10, středa Oz 6,11 – 7,16)
I NZ čtení čtvrtku (Sk 1, 15-20) a pátku (Sk 2, 22-36) vybraná z Petrova letničního kázání se zabývají odvratem od Ježíše: Juda (Jidáš) „se stal vůdcem těch, kteří se zmocnili Ježíše.“ (Sk 1,16); „skrze ruce bezbožníků jste (Ježíše) přibili na kříž a odstranili.“ (Sk 2,23)
Sobotní evangelium (L 8, 22-25) se podobně jako evangelium nedělní zabývá vyslyšením proseb.
Pondělní NZ čtení (Ko 2, 16 – 3,1) se prolíná či navazuje na 2. nedělní čtení. I úterní čtení (Ř 9,30 – 10,4) se rovněž zabývá odvratem od Boha. Středeční evangelium (Mt 5, 43-48) reflektuje téma božího synovství obsažené v evangeliu nedělním.