Středa po 16. neděli v mezidobí B

Obecná charakteristika nedělního lekcionáře v mezidobí cyklu B

Evangelia jsou volena (3.-33. neděle) semikontinuálně z Marka. Výjimku tvoří 6. kapitola Janova evangelia zařazená o 17.-21. neděli.

2. čtení jsou vybrána semikontinuálně z 2. listu Korinťanům (7.-14. neděle), Efesanům (15.-21. neděle), listu Jakubova (22.-26. neděle), listu Židům (27.-33. neděle).

1. čtení nabízí semikontinuálně Přední proroky (resp. „Davidovskou literaturu“): 1. knihu Samuelovu (9.-12. neděle); 2. knihu Samuelovu (13.-19. neděle), 1. knihu královskou (20.-21. neděle, Velepíseň (22. neděle), Přísloví (23.-25. neděle), Ester (26. neděle), Job (27.-30. neděle) a Ruth (32.-32. neděle). Na 1. čtení je vždy tématicky navázán příslušný žalm.

16. neděle v mezidobí B
V 1. nedělním čtení (2 Sa 7, 1-14a) David již neválčí, odpočívá ve svém domě a přemýšlí, že postaví dům Hospodinu. Skrze Nátana se dozvídá: „Hospodin ti oznamuje, že on postaví dům tobě“ (2 Sa 7,11). Téma „odpočinek“ formálně spojuje toto čtení s evangeliem (Mk 6, 30-34.53-56), kde Ježíš zve apoštoly na opuštěné místo, aby si odpočinuli. V Ježíši byl boží dům mezi lidmi postaven.

2. čtení (Ef 2, 11-22) se týká zvěstování Krista pohanům.

Ve SZ čtení čtvrtku (1 Pa 11, 15-19) David už neválčí (podobně jako v nedělním 1. čtení) a tři jeho muži zbytečně nasazují život, aby splnili jeho malichernou tužbu. V pátek (1 Pa 14, 1-2) a v sobotu (1 Pa 14, 1-2; 16, 4-13) se David zabydluje v Jeruzalémě. V pondělí (2 Sa 7, 16-29) v David v modlitbě prosí, aby mu Hospodin požehnal dům „aby byl navěky před tebou“. (2 Sa 7,29). V úterý (2 Sa 8, 1-18) Davidův dům (tj. jeho říše) roste. Ve středu (2 Sa 9, 1-13) je ukázána Davidova velkorysost vůči Saulovu chromému vnuku Mifibóšetovi.

NZ čtení všedních dnů rozvíjí téma zvěstování Krista pohanům. Ve čtvrtek (Ko 1, 15-23) nezáleží na motivaci, ale ať se „pravdivě zvěstuje Kristus“. (Ko 1,18). V pátek (Sk 17, 16-31) Pavel zvěstuje Krista uprostřed Areopagu. V sobotním evangeliu (L 18, 35-43) je Ježíš osloven žebrákem jako syn Davidův.

V pondělí zvěstuje autor listu Židům (Žd 13, 17-25): „Bůh pokoje, který vyvedl z mrtvých velkého pastýře ovcí pro krev věčné smlouvy…“ (Žd 13,20). V úterý (Sk 20, 17-38) Pavel říká: „Naléhavě jsem Židům i Řekům svědčil o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše Krista.“ (Sk 20,21). Středečné evangelium (L 15, 1-7) svědčí o rovnocenném postavení pohanů.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: