Sobota před Trojicí A
Svátek Nejsvětější Trojice vznikal až na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Bible neobsahuje nějakou soustavnější pasáž o Trojici, tak jako čtení jsou převážně voleny texty, které lze trinitárně interpretovat. Nauka o Trojici vznikla na Prvním konstantinopolském koncilu (381), jejím plodem je Nicejsko-cařihradské symbolum, dnes užívané při liturgii a ovlivnila i výtvarné umění.
Jako 1. čtení (Gn 1,1 – 2,4a) je volen začátek bible, neboť „Bůh stvořil nebesa a zemi“ (Gn 1,1) a „Duch boží se vznášel nad vodami“ (Gn 1,2).
2. čtení (2 K 13, 11-13) obsahuje trinitární pozdrav: „Milost Pána Ježíše Krista, boží láska a společenství svatého Ducha se všemi vámi“ (2 K 13,13)
Jako evangelium je čten závěr Matouše (Mt 28, 16-20) s výzvou „křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého“ (Mt 28,19)
SZ perikopy všedních dnů celého týdne vztaženého k neděli (čtvrtek Jb 38, 1-11, pátek Jb 38, 12-21, sobota Jb 38, 22-28, pondělí Jb 38,39 – 39,12, úterý Jb 39, 13-25, středa Jb 39,26 – 40,5) jsou voleny jako kontinuální čtení knihy Job, doplňují 1. nedělní čtení a dokládají majestát Stvořitele.
NZ texty nabízí místa, která ukazují na „vnitřně diferencovaného“ Boha s různým posláním („ekonomická“ Trojice). Ve čtvrtek 1 Tm 1, 8-12a, v pátek navazující 1 Tm 1, 12b-14, v sobotu J 14, 15-17, v pondělí 1 K 12, 1-3, v úterý navazující 1 K 12, 4-13 a ve středu J 14, 25-26.