Sobota před 2. nedělí velikonoční B

Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia – z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce B jsou vzata z 1. listu Janova. Perikopy tohoto listu, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny v některé všední dny. Namísto starozákonních čtení jsou o nedělí tradičně voleny lekce ze Skutků.

2. neděle velikonoční B
Evangelium o (ne)věřícím Tomášovi (J 20, 19-31) se čte v tuto neděli každý rok. Druhý čtením je začátek 1. listu Janova, který nás letos bude provázet po všechny další velikonoční neděle. Spojujícím motivem obou textů je odpuštění hříchů: „Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny…“ (J 20,23) a „Jestliže hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil…“ (1 J 1,9). První čtení (Sk 4, 32-34) popisuje jednotu a společné vlastnictví prvních učedníků.

SZ čtení následujících devíti všedních dnů jsou vybrána z proroka Daniela. Lekce čtvrtku (Da 1, 1-21), pátku (2, 1-23) a soboty (Da 2, 24-49) jsou přípravou pro lekci v pondělí (Da 3, 1-30) o záchraně tří mládenců v rozpálené peci. Tato perikopa je součástí všech známých starověkých a ranně středověkých lekcionářů velikonoční vigilie. V Římě byla součástí každé vigilie, nejen velikonoční (tj. vigilie Letnic a vigilie čtyř kvatembrů). Reforma po II. Vatikánu ji již nezařadila a zřejmě proto chybí i ekumenickém lekcionáři velikonoční vigilie. Zařazení byť jen v jednom cyklu, jen ve všední dny, ale s náležitou přípravou tento deficit kompenzuje. Úterní čtení (Da 6, 1-28) – „Daniel v jámě lvové“ je jiným příkladem radikální záchrany.

NZ čtení čtvrtku (Sk 2, 42-47) má podobnou tematiku jako nedělní 1. čtení, čtení pátku (Sk 4, 23-31) nedělnímu 1. čtení bezprostředně předchází. Sobotní evangelium (J 12, 44-50) je přípravou na evangelium nedělní.
Pondělní NZ čtení (1 J 2, 3-11) je skrze výrok: „podle toho víme, že jsme jej poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání“ (1 J 2,3) harmonizováno s věrností 3 mládenců v SZ čtení.

V úterý čtení z 1 listu Janova pokračuje (1 J 2, 12-17): a rozvíjí spojující myšlenku nedělního evangelia a 2. nedělního čtení: „jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno“ (1 J 2,12).

Středeční SZ kantikum (Iz 26, 1-15) obsahuje: „Mrtví neožijí, nebožtíci nevstanou…“ (Iz 26,15). Z toho vycházela víra saduceů ve středečním evangeliu (Mk 12, 18-27): „Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení…“ (Mk 12,18)

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: