Sobota před 2. nedělí po Zjevení Páně B

2. neděle po Zjevení Páně B

Evangelium této (J 1, 43-51) i příští neděle se zabývají počátky Ježíšova působení, kdy povolal své učedníky. Předobrazem povolání Filipa a Nathanaela je v 1. čtení (1 Sa, 1-10.11-20) povolání Samuela. V „nepovinných“ verších 11-20 je zdůrazněno, že povolání jednotlivce se netýká jen jeho samotného, ale má význam pro celek. Ve 2. čtení (1 K 6, 12-20) začíná polosouvislá řada nedělních perikop z 1 K, které nás budou provázet celou dobou po Zjevení (tj. částí mezidobí před začátkem doby postní). Dnešní text ukazuje, že tělo má zásadní hodnotu.

SZ čtení čtvrtku (Sd 2, 6-15) a bezprostředně navazující pátku (Sd 2, 16-23) ukazují na neutěšenou situaci před povoláním Samuela. Do této řady patří i sobotní čtení (1 Sa 2, 21-25), kde se již Samuel objevuje.

NZ čtení čtvrtku (2 K 10, 1-11) s tématem tělesnosti je v kontrastu s 2. nedělním čtení (soma x sarx). V pátečním čtení (Sk 13, 16-25) Pavel ve své řeči zmiňuje Samuela. V sobotním evangeliu (Mt 25, 1-13) očekávají panny na příchod ženicha, tak jako Samuel v nedělním 1. čtení očekává na Hospodinovo volání.

SZ čtení po neděli pokračují příběhem Samuela. v pondělí (1 Sa 9,27 – 10,8) pomazává Saula na krále, zatímco v úterý (1 Sa 15, 10-31) zvěstuje Saulovi zavržení. Ve středečním čtení (Gn 16, 1-14) lze nalézt paralely mezi osudem Hagary a Saula, i paralely mezi Izmaelem a Samuelem.

NZ čtení pondělka (2 K 6,14 – 7,1) ještě reflektuje téma tělesnosti: „… očisťme se od každé poskvrny těla i ducha…“ (2 K 7,1). V úterý (Sk 5, 1-11) jsou podobně jako Saul zavrženi Ananiáš a Safira. Ve středečním evangelium (L 18, 15-17) říká „Nechte děti přicházet ke mně“ (L 18,16) podobně jako se dítě Samuel poznal Hospodina.