Sobota před 11. nedělí v mezidobí A

11. neděle v mezidobí A
Evangelium neděle (Mt 9,35 – 10,8) referuje o poslání Dvanácti. Dobrovolné pokračování (Mt 10, 9-23) uvádí pokyny pro jejich službu.

Spojovacím můstkem 1. čtení (Gn 18, 1-15; (21, 1-7)) a 2. čtení (Ř 5, 1-8) je pojem milost. Abraham nalezl milost v Hospodinových očích (Gn 18,3), když přijal tři muže, kteří mu zvěstovali narození Izáka. V listu křesťanské obci v Římě píše Pavel o ospravedlnění: „Skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti…“ (Ř 5,2)

SZ čtení před nedělí navazují na nedělní čtení a všímají si osudů Izáka. Ve čtvrtek Gn 21, 1-7, v pátek Gn 24, 1-9 a v sobotu navazující Gn 24, 10-52.

NZ čtení souvisí s nedělním evangeliem – svědčí o souvislé řadě povolání od Mojžíše přes Ježíše, apoštoly až k nám. Ve čtvrtek Žd 3, 1-6, v pátek Sk 7, 35-43, v sobotu Mk 7, 1-13.

SZ čtení po neděli píší o konci pozemského života Sáry (v pondělí Gn 23, 1-19), Abrahama (v úterý Gn 26, 7-11) a jeho odkazu (ve středu Neh 9, 1-8).

NZ čtení pokračují ve svědectví o povolání: V pondělí (1 Te 3, 1-5) Timotea, v úterý (2 Te 2,23 – 3,5) křesťanů obce v Tesalonice, ve středu (L 6, 12-19) Dvanácti.