Pondělí po 3. neděli po Zjevení Páně B
3. neděle po Zjevení Páně B
V nedělním evangeliu (Mk 1, 14-20) Ježíš na začátku veřejného působení stejnými slovy jako Jan hlásá: „čiňte pokání a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Poté povolává první učedníky. V 1. čtení (Jon 3, 1-5.10) je Jonáš povolán vyzývat k obrácení obyvatele Ninive. Ve 2. čtení (1 K 7, 29-31) Pavel s vědomím brzského Kristova příchodu vyzývá k jednání, které tomu odpovídá.
Myšlence nedělního 1. čtení i evangelia odpovídá úkol, který dostává Jeremiáš v čtvrtečním SZ čtení (Jr 19, 1-15). V navazujících čteních v pátek (Jr 20, 7-13) a v sobotu (Jr 20, 14- 18) je ukázán těžký úděl proroka.
Ve čtvrtečním NZ čtení (Zj 18, 11-20) je líčena zkáza velkého města, na rozdíl od Nivive dokonaná. Zpochybňováním proroků se zabývá páteční NZ čtení (2 P 3, 1-7). Sobotní evangelium (L 10, 13-16) zmiňuje zkázu Týru a Sidónu.
Podobně jako byl v nedělním 1. čtení vyzván Jonáš, aby šel do Ninive, je v pondělním SZ čtení (Gn 12, 1-9) vyzván Abram, aby odešel ze své země. V úterním SZ čtení (Gn 45,25 – 46,7) je Hospodinem vyzván Jákob, aby sestoupil do Egypta. Ve středečním SZ čtení (Př 8, 1-21) volá moudrost lidské syny.
V NZ čtení pondělí, které předchází nedělnímu 2. čtení (1 K 7, 17-24) vyzývá Pavel, aby každý žil v souladu se svým povoláním. NZ čtení úterý (Sk 5, 33-42) si všímá osudu hlasatelů evangelia. Středeční evangelium (Mk 3, 13-19a) popisující ustanovení Dvanácti doplňuje evangelium nedělní.