Čtvrtek před Letnicemi A

Letnice

Křesťanské Letnice (Padesátnice) vznikly přeznačením židovského svátku Šavuot (svátek týdnů) při kterém je vzpomínáno darování Zákona na Sinaji (za sedm týdnů došli Izraelité z Egypta na Sinaj). Křesťanské Letnice jako náhradní křestní termín máme doložené od začátku 3. stol.: „Potom jsou Letnice nejpříznivější dobou pro uspořádání křtu, neboť během nich bylo několikrát oznámeno mezi učedníky vzkříšení našeho Pána a poprvé byla dána milost Ducha svatého“ Tertulian – De baptismo 19

Izolovaným svátkem Ducha sv. se Letnice staly v římské liturgii postupně. Dnes jsou chápány jako vyvrcholení velikonoční doby.

V lekcionáři toho dne se čte popis seslání Ducha sv. (Sk 2, 1-21) buď jako 1. nebo 2. čtení. Alternativou je v případě 1. čtení SZ text (Nu 11, 24-30) o sestoupení Ducha na sedmdesát straších vč. Elkáda a Médáda. Alternativou 2. čtení je perikopa (1 K 12, 3b-13) o modlitbě a prorokování. Rovněž evangelium má dvě alternativy. Buď „Janovské Letnice“ (J 20, 19-23) nebo Ježíšův výrok o Duchu v poslední den svátku stánků (J 7, 37-39)

SZ čtení přípravných dnů si všímají daru Zákona na Sinaji. V čtvrtek se čte Ex 19, 1-9a, v pátek Ex 19, 16-25 a v sobotu Ex 20, 1-21.

NZ čtení čtvrtku (Sk 2, 1-11) je částí nedělního čtení o seslání Ducha. V pátek (Ř 8, 14-17) čteme: „… přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!“ (Ř 8,15). V sobotu jsou zařazena blahoslavenství (Mt 5, 1-12) zřejmě kvůli „blahoslavení, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni božími syny“ (Mt 5,9´).

SZ čtení v pondělí (Jl 2, 18-29) je citováno v nedělní čtení ze Skutků. NZ (Ř 8, 18-24) svědčí: „i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme…“ (Ř 8,23).

Úterní SZ text (Ez 39, 7-8.21-29) končí: „já, který jsem vylil svého ducha na dům Izraelský“ (Ez 39,29). NZ čtení (Ř 8, 26-27) – pokračování pondělního sděluje: „… Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti.“ (Ř 8,26)

Ve středu se opakují alternativní texty neděle – Nu 11, 24-30 a J 7, 37-39.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: