Čtvrtek před 3. nedělí adventní C
Advent C
Současný adventní lekcionář (jak Revised Common Lectionary tj. „ekumenický“, tak římský, ze kterého RCL vznikl) kombinuje témata galikánského, mozarabského či ambroziánského adventu (zaměřeného na 2. Kristův příchod) a adventu římského (připravujícího na Vánoce – 1. Kristův příchod).
Ve všech 3 cyklech (A,B,C) adventu se evangelia 1. neděle týkají Kristova druhého příchodu. Advent jakoby tematicky plynule navazuje na závěr liturgického roku. Ovšem v zatímco v závěru roku je kladen důraz na eschatologii (poslední věci světa), v adventu na apokalyptiku (odhalení budoucnosti). Evangelia 2. a 3. neděle adventní si všímají Kristova Předchůdce a Křtitele Jana, evangelia 4. neděle událostí bezprostředně předcházející narození Páně.
3. neděle adventní C
Příchod již nastává, Pán již přichází, hlásají nedělní texty. Podle 1. čtení (Sof 3,14-20) je důvodem radosti, že již „Bůh je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje“ (Sof 3,17). Podobně 2. čtení (Fp 4, 4-7) vybízí k radosti neboť „Pán je blízko“ (Fp 4,5). Evangelium (L 3, 7-18) podává vážnější stránku blízkosti příchodu – Jan Křtitel říká, že „sekera je již přiložena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat“ (L 3,9), jinými slovy je sekera již ve vzduchu, před dopadem.
SZ čtení před nedělí z proroka Ámosa ukazují podobně jako nedělní evengelium na důsledek příchodu Páně: zničení všeho špatného. Ve čtvrtek (Am 6, 1-8): „vydám město i všechno, co je v něm“ (Am 6,8); v pátek (Am 8, 4-12): „změním vaše svátky v smuteční obřad“ (Am 8, 10); v sobotu (Am 9, 8-15) již probleskuje jistá naděje: „vyhladím ho z povrchu země, ale nevyhladím zcela dům Jákobův“ (Am 9,8).
NZ čtení rozvíjí myšlenku nedělního evangelia „kdo má dvě košile, ať dá tomu, který nemá“ (L 3,11). Ve čtvrtek (2 K 8, 1-15) a pátek (2 K 9, 1-15) vybízí Pavel ke sbírce a prosí o štědrost.
Sobotní evangelium (L 1, 57-66) přibližuje okolnosti narození Jana Křtitele.
V pondělním SZ čtení (Nu 16, 1-19) a navazujícím v úterý (Nu 16, 20-35) Hospodin ničí nevěrné. Naopak ve středu (Mi 4, 8-13) je zaslíbena záchrana.
V NZ čteních, v pondělí (Žd 13, 7-17) „toužebně hledáme to budoucí“ (Ž 13,14), v úterý (Sk 28,23-31) je citován Izajáš: „vskutku uslyšíte a jistě nepochopíte, ustavičně budete hledět a určitě neuvidíte“ (Sk 28,26).
Podobný paradox jako úterní NZ čtení, obsahuje středeční evangelium (L 7, 31-35) ve kterém je i zmínka o Janu Křtiteli.