Čtvrtek před 12. nedělí v mezidobí A
12. neděle v mezidobí A
Spojujícím článkem 1. čtení a evangelia je pojem „otrok“- služebník. V 1. čtení propouští Abraham, na nátlak Sáry, svou otrokyni Hagaru s Izmaelem. V evangeliu (Mt 10, 24-39) čteme „Učedník není nad učitele ani otrok nad svého Pána“ (Mt 10,24) i „nepřáteli člověka budou členové jeho domácnosti“ (Mt 10,36).
2. čtení (Ř 6, 1b-11) poukazuje na paradox křesťanova života: „Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít“ (Ř 6,8)
SZ čtení čtvrtku (Ex 12, 43-49) popisuje postavení otroka v Izraeli. NZ čtení čtvrtku (Žd 2, 5-9) připravuje na nedělní 2. čtení: I Ježíš byl nakrátko postaven „níže než andělé“.
SZ čtení pátku (Gn 35, 1-4) připravuje na myšlenku nedělního evangelia o nepřátelství v rodině: Jákob musí prchat před svým bratrem.
NZ čtení pátku (Sk 5, 17-26) připravuje na paradox popsaný v 2. nedělním čtení: apoštolové, ač jsou posazeni do vězení, učí v chrámu.
Sobotní SZ čtení (Ez 29, 3-7) připravuje na 1. nedělní čtení, kde je naznačen vztah Izmaela a Izáka: Egypt je zavržen, zatímco Izrael vyvolen.
V sobotním evangeliu (L 11,53 – 12,3) Ježíš poukazuje na potřebu tříbení učedníků (tak jako v nedělním evangeliu) tváří tvář farizejskému stylu.
Pondělní SZ čtení (Gn 16, 1-15) obsahuje pasáž, která předchází nedělnímu 1. čtení a úterní SZ čtení (Gn 25, 12-18) stručný životopis Izmaela.
NZ čtení v pondělí (Zj 2, 1-7) a navazující v úterý (Zj 2, 8-11) dokládají protivenství i uvnitř křesťanských sborů.
SZ čtení středy (Jr 42, 18-22) reflektuje nedělní 2. čtení. Nejen křesťané jsou (spolu s Kristem) nést svůj kříž, ale již obyvatelé Jeruzaléma.
Středeční evangelium (Mt 10, 5-23), které předchází nedělnímu, připravuje na pronásledování těch, kdo následují Krista, ale zároveň přináší eschatologickou naději.