Čtvrtek před 1. nedělí v době postní B

Obecná charakteristika lekcionáře postní doby

Postní doba vznikla jako období sloužící k bezprostřední přípravě katechumenů na křest, probíhající uprostřed křesťanské obce. Dnešní lekcionář tento motiv, zahrnující i obnovu křtu celým shromážděním o velikonoční vigilii, zohledňuje (zejména v roce A). Postní motiv, zahrnující odříkání, změnu smýšlení, vzdorování zlu, je také zastoupen, zejména na začátku období.

1. neděle v době postní všech cyklů obsahuje perikopy o pokušení Páně (letos, v roce B – Mk 1, 9-15) 2. neděle perikopu o proměnění Páně (letos – Mk 9, 2-9) o (pokud ovšem není tato perikopa zařazena poslední neděli před začátkem postu). 3.- 5. neděle cyklu B obsahuje texty Janova evangelia o Kristově oslavě skrze kříž a zmrtvýchvstání. O 6. neděli v době postní se čtou pašije (Mk 14,1 – 15,7)

Všechna čtení o nedělích v postu jsou tematicky harmonizována. SZ čtení, kromě této souvislosti s evangeliem i 2. čtením mají většinou obdobná témata jako SZ čtení velikonoční vigilie: např. 1. neděle o potopě, 2. neděle o povolání Abrama, 3. neděle o putování pouští, 5. neděle o srdci kamenném a srdci z masa.

1. neděle v době postní B

Nedělní evangelium (Mk 1. 9-15) zmiňuje čtyřicetidenní Ježíšovo pokušení na poušti, které dalo vzniknout čtyřicetidennímu období před Velikonoci (s tématy jednak křtu jednak pokání). 1. čtení (Gn 9, 8-17) a 2. čtení (1 P 3, 18-22) spojuje postava Noeho a potopy: „Naplnění tohoto předobrazu – křest – i vás nyní zachraňuje…“ (1 P 3,20)

Čtení před nedělí rozvíjí témata Popeleční středy: hříchu, pokání a odpuštění. SZ čtení čtvrtku (Da 9, 1-14): „zřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, vzbouřili jsme se, odvrátili se od tvých příkazů a nařízení“ (Da 9,5). Bezprostředně navazující čtení v pátek (Da 9, 15-25a): „zhřešili jsme, ničemně jsme jednali“ (Da 9,15). V sobotu (Ž 32): „Řekl jsem: Vyznám na sebe svá přestoupení Hospodinu.“ (Ž 32,5)

NZ čtení čtvrtku (1 J 1, 3-10): „Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe…“(1 J 1,8). V pátek (2 Tm 4, 1-5): „Hlásej slovo, přicházej s ním vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej…“ (2 Tm 4,2). V sobotu (Mt 9, 2-13) říká Ježíš ochrnutému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti tvé hříchy“ (Mk 9,2).

Pondělní SZ čtení (Job 4, 1-21): „Což může být smrtelný člověk před Bohem spravedlivý?“ (Job 4,17). Úterní (Job 5, 8-27): „Hle, šťastný je člověk, kterého Bůh kárá; a proto ponaučení Všemohoucího nezavrhuj. Vždyť on způsobí bolest i obváže, zdeptá, ale jeho ruce vyléčí.“ (Job 5, 17-18). Středeční (Př 30, 1-9): „(Bůh) je štítem těm, kteří v něm mají útočiště.“ (Př 30,5)

NZ čtení v pondělí (Ef 2, 1-10): „kdysi jste byli mrtví pro svá provinění a pro své hříchy“ (Ef 2, 1-10). V úterý (1 P 3, 8-18a): „Pánovy oči jsou obráceny na spravedlivé, a jeho uši k jejich prosbě, ale Pánova tvář proti těm, kdo činí zlo“ (1 P 3,12). Středeční evangelium (Mt 4, 1-11) je paralelou evangelia nedělního.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: