13. neděle v mezidobí C

Struktura nedělního ekumenického lekcionáře v mezidobí po Letnicích, cyklus C
Lekcionář je tvořen třemi řadami semikontinuálních čtení:
1. (starozákonní) čtení je voleno z prorocké literatury. Jednotlivé, postupně čtené knihy, jsou řazeny chronologicky, podle jejich vzniku. 9.-14. neděle je věnována „nepíšícím“ prorokům Eliášovi a Elíšovi – čte se z 1. a 2. knihy královské. O 15.-16. neděli je čten Ámos, 17.-18. neděli Ozeáš, 19.-20. neděli Izaiáš (jsou mu věnovány pouze dva týdny, neboť je hojně čten o svátečních obdobích). Největší prostor je dán Jeremiášovi (21.-29. neděle, z toho 27. neděli je čten Pláč). 30. neděle patří Joelovi, 31. neděle Abakukovi, 32. neděle Ageovi (liturgický rok uzavírá 33. nedělí Izaiáš a 34. nedělí Jeremiáš). Nedělní SZ čtení se promítá i do všedních SZ čtení. Celý týden (od čtvrtka do středy) se čte ze stejné knihy jako v neděli (s výjimkou 12. neděle).
2. (novozákonní) čtení jsou volena z Pavlových a pavlovských listů. Jednotlivé listy jsou po sobě zařazeny rovněž víceméně chronologicky, podle doby jejich vzniku (což mnohdy není jednoznačné). 9.-14. neděli se čte list Galaťanům, 15.-18. list Kolosanům, o 19.-22. neděli je čteno ze 11.-13. kapitoly listu Židům. 23. neděle patří listu Filemonovi, 24.-26. neděle prvnímu listu Timotejovi, 27.-30. neděle druhému listu Timotejovi. Pro závěr liturgického roku (31.-34. neděle) je vybrán druhý list Tesanolickým.
3. (evangelijní) čtení jsou volena semikontinuálně z Lukáše.



Na začátku nedělní evangelijní perikopy (L 9, 51-62) týkající se nekompromisnosti následování Krista stojí: „…když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru….“ (L 9,51). Je zde i zmínka o událostech předcházejících nanebevzetí Eliáše: „Pane, chceš, abychom přikázali ohni sestoupit s nebe a zahubit je jako to učinil i Eliáš?“ (L 9,54). S tím koresponduje 1. čtení (2 Kr 2, 1-2.6-14) popisující nanebevzetí Eliáše.
2. čtení (Ga 5, 1.13-25) pojednává o „svobodě (ke které) nás Kristus osvobodil“. (Ga 5,1). Do kontrastu staví „skutky těla“ a „ovoce Ducha“.

SZ čtení ve čtvrtek (1 Kr 22, 29-40.51-53) popisuje smrt Achaba. Páteční čtení (2 Kr 1, 1-12) se týká událostí zmíněných v nedělním evangeliu. Sobotní čtení (2 Kr 1, 13-18; 2, 3-5) rámuje 1. nedělní čtení.
NZ čtení čtvrtku (2 K 13, 5-10) vybízí k odpovědnému jednání ve svobodě (téma 2. nedělního čtení). Páteční text (Ga 4, 8-20) nedělnímu 2. čtení předchází. Sobotní evangelium (L 9, 21-27) předestírá nároky následování Krista – předchází evangeliu nedělnímu.

SZ čtení pondělí (2 Kr 2, 15-22), úterý (2 Kr 3, 4-20) a středy (2 Kr 4, 1-7) si všímají působení Eliášova žáka a nástupce Elíši (Elizea).
NZ čtení pondělí (1 J 2, 7-11) souvisí s 2. nedělním čtením: „Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle…“ (1 J 2,10). Obdobně v úterý (Ef 5, 6-20): „Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu.“ (Ef 5,8)
Středeční evangelium (Mt 10, 16-25) se podobně jako evangelium nedělní týká následování Krista.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: