12. neděle v mezidobí C
Struktura nedělního ekumenického lekcionáře v mezidobí po Letnicích, cyklus C
Lekcionář je tvořen třemi řadami semikontinuálních čtení:
1. (starozákonní) čtení je voleno z prorocké literatury. Jednotlivé, postupně čtené knihy, jsou řazeny chronologicky, podle jejich vzniku. 9.-14. neděle je věnována „nepíšícím“ prorokům Eliášovi a Elíšovi – čte se z 1. a 2. knihy královské. O 15.-16. neděli je čten Ámos, 17.-18. neděli Ozeáš, 19.-20. neděli Izaiáš (jsou mu věnovány pouze dva týdny, neboť je hojně čten o svátečních obdobích). Největší prostor je dán Jeremiášovi (21.-29. neděle, z toho 27. neděli je čten Pláč). 30. neděle patří Joelovi, 31. neděle Abakukovi, 32. neděle Ageovi (liturgický rok uzavírá 33. nedělí Izaiáš a 34. nedělí Jeremiáš). Nedělní SZ čtení se promítá i do všedních SZ čtení. Celý týden (od čtvrtka do středy) se čte ze stejné knihy jako v neděli (s výjimkou 12. neděle).
2. (novozákonní) čtení jsou volena z Pavlových a pavlovských listů. Jednotlivé listy jsou po sobě zařazeny rovněž víceméně chronologicky, podle doby jejich vzniku (což mnohdy není jednoznačné). 9.-14. neděli se čte list Galaťanům, 15.-18. list Kolosanům, o 19.-22. neděli je čteno ze 11.-13. kapitoly listu Židům. 23. neděle patří listu Filemonovi, 24.-26. neděle prvnímu listu Timotejovi, 27.-30. neděle druhému listu Timotejovi. Pro závěr liturgického roku (31.-34. neděle) je vybrán druhý list Tesanolickým.
3. (evangelijní) čtení jsou volena semikontinuálně z Lukáše.
Nedělní evangelium (L 8, 26-39) popisuje, jak Ježíš vyhání démony z člověka žijícího na pustých místech v Gerasenské krajině. Ježíš muži v závěru perikopy přikazuje, aby se vrátil domů a vypravoval jak velké věci mu Bůh učinil.
V 1. čtení (1 Kr 19, 1-4.(5-7).8-15a) prchá Eliáš před Jezábel, zakouší nejtěžší chvíle svého života, ale Hospodin jej vysílá, aby se vrátil (a pomazal nového krále i svého nástupce, což již v perikopě není).
2. čtení (Ga 3, 23-29) si všímá kontrastu víry a Zákona.
Ve SZ čtení čtvrtku (Gn 24, 1-21) Abraham posílá svého služebníka, aby se vrátil do jeho rodné země a přivedl Izákovi nevěstu. V pátek (Jb 6, 14-30) vyzývá Job své přátele, aby přestali s káráním. V sobotu (Př 11, 3-13) je „spravedlivý vysvobozen ze soužení…“ (Př 11,8).
NZ čtení čtvrtku (Ř 2, 17-29) obsahuje analogické téma jako 2. nedělní čtení. Páteční čtení (Ga 3, 15-22) nedělnímu 2. čtení přímo předchází. Sobotní evangelium (Mt 9, 27-34) svědčí o podobné situaci, jako evangelium nedělní.
SZ čtení po neděli, v pondělí (2 Kr 9, 1-13), úterý (2 Kr 9, 14-26) s středy (2 Kr 9, 30-37) popisují neblahý konec Jezábel, pronásledovatelky Eliáše.
NZ texty pondělí (1 K 1, 18-31) a úterý (Ef 2, 11-22) reflektují téma nedělního 2. čtení: poměřují nároky Zákona s posláním Krista.
Středeční evangelium (L 9, 37-43a) popisuje osvobození od démona, podobně jako evangelium nedělní.
