1. neděle adventní C

Advent C

Současný adventní lekcionář (jak Revised Common Lectionary tj. „ekumenický“, tak římský, ze kterého RCL vznikl) kombinuje témata galikánského, mozarabského či ambroziánského adventu (zaměřeného na 2. Kristův příchod) a adventu římského (připravujícího na Vánoce – 1. Kristův příchod).

Ve všech 3 cyklech (A,B,C) adventu se evangelia 1. neděle týkají Kristova druhého příchodu. Advent jakoby tematicky plynule navazuje na závěr liturgického roku. Ovšem v zatímco v závěru roku je kladen důraz na eschatologii (poslední věci světa), v adventu na apokalyptiku (odhalení budoucnosti). Evangelia 2. a 3. neděle adventní si všímají Kristova Předchůdce a Křtitele Jana, evangelia 4. neděle událostí bezprostředně předcházející narození Páně.


Nedělní evangelium (L 21, 25-36) je vzato z Lukášovy apokalypsy. Ukazuje na souvislost současnosti a budoucnosti: „mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena … starostmi každodenního života“ (L 21,34). Obdobně i 2. čtení (1 Te 3, 9-13) „aby byla bezúhonná v svatosti před Bohem a naším Otcem v příchodu našeho Pána Ježíše“ (1 Te 3,13). 1. čtení (Jr 33, 14-16) lze vztáhnout jak na 1., tak na 2. Kristův příchod.

SZ texty před nedělí obsahují jakési stručné dějiny spásy v podání 9. kapitoly Nehemiáše. Ve čtvrtek Neh 9, 6-15, v pátek Neh 9, 16-25 a sobotu Neh 9, 26-31.

NZ texty jsou převzaty z 1 Te, podobně jako nedělní 2. čtení a tematicky se s ním shodují. Ve čtvrtek 1 Te 5, 1-11 a v pátek bez prostředně navazující 1 Te 5, 12-22. Sobotní evangelium (L 21, 20-24) bezprostředně předchází nedělnímu.

SZ perikopy po neděli ukazují na znamení Hospodinovy přítomnosti. V pondělí (Nu 17, 1-11) stan setkávání, v úterý (2 Sa 7, 18-29) dům Davidův, ve středu (Iz 1, 24-31) Sión.

Očekáváním příchodu Páně se věnují NZ texty, v pondělí 2 P 3, 1-18, v úterý Zj 22, 12-16. Nejzásadnějším znamením boží přítomnosti je podle středečního evangelia (L 11, 29-32) sám Ježíš.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: