Zmrtvýchvstání Páně C – 30030 Evangelium L 24, 13-49
13 A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, vzdálené sto šedesát stadií od Jeruzaléma,14 a rozmlouvali spolu o tom všem, co se přihodilo.15 A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi.16 Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali.17 Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte?“ I zůstali stát zasmušilí. 18 Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“19 I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem;20 jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.21 My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale (přes to všechno) je to už třetí den od toho, kdy se to stalo.22 Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky,23 a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ.24 A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“25 A on jim řekl: „Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci!26 Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ 27 A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.28 Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. 29 Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť (se připozdívá) a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal.30 A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. 31 Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. 32 A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“33 A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,34 a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi.35 A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.36 Zatímco o tom mluvili, postavil se on uprostřed nich [a řekl jim: „Pokoj vám.“]37 Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha.38 Řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti? 39 Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“40 [A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.]41 Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ 42 Podali mu kus pečené ryby a plást medu.43 Vzal si a pojedl před nimi.44 Řekl jim: „To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.“45 Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu,46 a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých;47 a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů(, počínajíc od Jeruzaléma.48 Vy jste svědky těchto věcí). 49 A [hle,] já na vás posílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.“