Zmrtvýchvstání Páně A – 30030 Evangelium L 24, 13-49

¹³A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, vzdálené sto šedesát stadií od Jeruzaléma, ¹⁴a rozmlouvali spolu o tom všem, co se přihodilo. ¹⁵A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. ¹⁶Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali. ¹⁷Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte?“ I zůstali stát zasmušilí. ¹⁸Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“ ¹⁹I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem; ²⁰jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. ²¹My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. ²²Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky, ²³a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ. ²⁴A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“ ²⁵A on jim řekl: „Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! ²⁶Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ ²⁷A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno. ²⁸Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. ²⁹Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal. ³⁰A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. ³¹Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. ³²A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ ³³A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi, ³⁴a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. ³⁵A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba. ³⁶Zatímco o tom mluvili, postavil se on uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám.“ ³⁷Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha. ³⁸Řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti? ³⁹Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ ⁴⁰A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy. ⁴¹Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ ⁴²Podali mu kus pečené ryby a plást medu. ⁴³Vzal si a pojedl před nimi. ⁴⁴Řekl jim: „To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.“ ⁴⁵Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu, ⁴⁶a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; ⁴⁷a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma. ⁴⁸Vy jste svědky těchto věcí. ⁴⁹A hle, já na vás posílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.“