Zmrtvýchvstání Páně A – 10140 8. čtení Ez 37, 1-14

¹Spočinula na mně Hospodinova ruka a Hospodin mě vyvedl v duchu, ponechal mě uprostřed pláně; ta byla plná kostí. ²Pak mě nad nimi provedl kolem dokola; hle, bylo jich na povrchu pláně velmi mnoho, a hle, byly velmi vyschlé. ³Tu mi řekl: Lidský synu, jestlipak tyto kosti ožijí? Odpověděl jsem: Panovníku Hospodine, ty to víš. ⁴Pak mi řekl: Prorokuj k těmto kostem a řekni jim: Vyschlé kosti, slyšte Hospodinovo slovo. ⁵Toto praví Panovník Hospodin o těchto kostech: Hle, uvedu do vás ducha a vy ožijete. ⁶Dám na vás šlachy, nanesu na vás maso a natáhnu na vás kůži, vložím do vás ducha a ožijete. I poznáte, že já jsem Hospodin. ⁷I prorokoval jsem, tak jak mi bylo přikázáno. Jakmile jsem prorokoval, nastal hluk a hle, hřmot a kosti se přiblížily jedna k druhé. ⁸Potom hle, spatřil jsem na nich šlachy, maso vyrostlo a odshora se na ně natáhla kůže, ale duch v nich nebyl. ⁹Nato mi řekl: Prorokuj k duchu. Prorokuj lidský synu a řekni tomu duchu: Toto praví Panovník Hospodin: Přijď duchu, od čtyř větrů a vdechni do těchto pobitých, ať ožijí. ¹⁰I prorokoval jsem, jak mi to přikázal. Tu do nich přišel duch, ožili a postavili se na nohy, převelice velké vojsko. ¹¹Nato mi řekl: Lidský synu, tyto kosti jsou celý dům izraelský. Hle, říkají: Naše kosti uschly a naše naděje zahynula, jsme ztraceni. ¹²Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, otevřu vaše hroby a vyvedu vás z vašich hrobů, můj lide. Přivedu vás na izraelskou půdu. ¹³I poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a až vás vyvedu z vašich hrobů, můj lide. ¹⁴Vložím do vás svého ducha a ožijete. Pak vám dám spočinout na vaší půdě. I poznáte, že já Hospodin jsem promluvil a také to vykonám, je Hospodinův výrok.