Úterý po 9. neděli v mezidobí C – Ž 135

¹Haleluja! Chvalte Hospodinovo jméno, chvalte je, Hospodinovi otroci, ²kteří stojíte v domě Hospodinově, v nádvořích domu našeho Boha! ³Chvalte Hospodina, neboť Hospodin je dobrý, opěvujte jeho jméno, neboť je líbezné! ⁴Vždyť Hospodin si vyvolil Jákoba, Izraele za své vlastnictví. ⁵Ano, vím, že Hospodin je velký — náš Pán je nade všechny bohy. ⁶Hospodin činí vše, co chce — na nebesích, na zemi, v moři i ve všech hlubinách. ⁷Přivádí mlhu od končin země, s deštěm působí i blesky, ze svých skladů vyvádí vítr. ⁸Egyptské prvorozené pobil od člověka až po dobytče. ⁹Seslal znamení a divy doprostřed tebe, Egypte, na faraona a na všechny jeho otroky. ¹⁰Vyhubil mnohé národy a pobil mocné krále — ¹¹Síchona, krále emorejského, a Óga, krále bášanského, a všechna království Kenaanu ¹²a dal jejich zemi v dědictví, v dědictví Izraeli, svému lidu. ¹³Hospodine, tvé jméno je věčné! Hospodine, tvá památka od pokolení do pokolení! ¹⁴Vždyť Hospodin zjedná právo svému lidu a nad svými otroky pocítí lítost. ¹⁵Pohanské modlářské zpodobeniny jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou. ¹⁶Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí, ¹⁷mají uši, a nenaslouchají. A v jejich ústech není dech. ¹⁸Ti, kdo je zhotovují, budou jako ony, všichni, kdo v ně doufají. ¹⁹Dome Izraelův, dobrořečte Hospodinu! Dome Áronův, dobrořečte Hospodinu! ²⁰Dome Léviův, dobrořečte Hospodinu! Kdo se bojíte Hospodina, dobrořečte Hospodinu! ²¹Požehnán buď Hospodin ze Sijónu — ten, jenž přebývá v Jeruzalémě. Haleluja!