Úterý po 9. neděli v mezidobí C – Ez 14, 1-11

¹Tu ke mně přišli někteří z izraelských starších a posadili se přede mnou. ²I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: ³Lidský synu, tito muži vnesli své bůžky do svého srdce a položili před sebe pohoršení své zvrácenosti. Cožpak jim opravdu dovolím se dotazovat? ⁴Proto s nimi promluv. Řekneš jim: Toto praví Panovník Hospodin: Každému muži z domu izraelského, který vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi — každému takovému, kdo přijde, odpovím já Hospodin podle množství jeho bůžků. ⁵A tak uchopím dům izraelský za srdce, kterým se ode mne oni všichni odvrátili ke svým bůžkům. ⁶Proto řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od svých bůžků, od všech svých ohavností odvraťte svou tvář. ⁷Neboť každému muži z domu izraelského i z příchozích, kteří budou pobývat v Izraeli, když se ode mne oddělí, vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi, aby se jej na mě dotázal, já Hospodin mu sám odpovím. ⁸Nastavím svou tvář proti onomu muži, učiním ho znamením a pořekadlem a vyhladím ho zprostřed svého lidu. I poznáte, že já jsem Hospodin. ⁹A když se ten prorok dá svést a promluví slovo, svedl jsem ho já Hospodin. Vztáhnu proti němu svou ruku a vyhladím jej zprostřed svého izraelského lidu. ¹⁰I ponesou svou zvrácenost. Zvrácenost toho, kdo se dotazuje, bude stejná jako zvrácenost proroka. ¹¹To aby už ode mne dům izraelský nezbloudil a neposkvrňoval se už žádnými přestoupeními. I budou mým lidem a já budu jejich Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.