Úterý po 7. neděli velikonoční B – Ž 115

1Ne nás, Hospodine, ne nás, ale své jméno učiň slavným pro své milosrdenství, pro svou věrnost. 2Proč mají pohanské národy říkat: Nuže, kdepak je ten jejich Bůh? 3Náš Bůh je v nebesích. Činí vše, co si přeje. 4Jejich modlářské zpodobeniny jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou. 5Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí, 6mají uši, a neslyší, mají nos, a necítí, 7mají ruce, a nehmatají, mají nohy, a nechodí, hrdlem ani nehlesnou. 8Ti, kdo je zhotovují, budou jako ony, všichni, kdo v ně doufají. 9Izraeli, doufej v Hospodina! On je jejich pomocí a štítem. 10Dome Áronův, doufej v Hospodina! On je jejich pomocí a štítem. 11Kdo se bojíte Hospodina, doufejte v něj! On je jejich pomocí a štítem. 12Hospodin na nás pamatuje a žehná nám; žehná domu Izraelovu, žehná domu Áronovu, 13žehná bojícím se Hospodina, malým i velkým. 14Kéž vám Hospodin přidá — vám i vašim synům. 15Jste Hospodinovi požehnaní — on učinil nebesa i zemi. 16Nebesa, nebesa patří Hospodinu, ale zemi dal synům lidským. 17Mrtví již nechválí Hospodina, ani nikdo z těch, kdo sestupují do říše ticha. 18Ale my budeme dobrořečit Hospodinu od nynějška až navěky. Haleluja!

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: