Úterý po 7. neděli po Zjevení Páně A – Gn 31, 1-3.17-50

¹Jákob uslyšel slova Lábanových synů: Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si nahromadil všechno toto bohatství! ²I na Lábanově tváři Jákob viděl, že už vůči němu nebyl takový jako dříve. ³Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou. ¹⁷Nato Jákob vstal, posadil své děti a ženy na velbloudy ¹⁸a sehnal všechen svůj dobytek a všechen svůj majetek, jejž nabyl, dobytek a zboží, které nabyl v Paddan-aramu, aby šel ke svému otci Izákovi do kenaanské země. ¹⁹Když Lában odešel stříhat ovce, Ráchel ukradla domácí bůžky, které patřily jejímu otci. ²⁰A Jákob oklamal Aramejce Lábana, když mu neoznámil, že utíká. ²¹Tak utekl se vším, co měl. Vstal, přebrodil Řeku a (vydal se směrem) ke gileádskému pohoří. ²²Třetího dne bylo Lábanovi oznámeno, že Jákob utekl. ²³Tedy vzal s sebou své příbuzné, (po sedm) dní ho pronásledoval a dostihl ho v gileádském pohoří. ²⁴K Aramejci Lábanovi přišel ve snu v noci Bůh a řekl mu: Měj se na pozoru, abys (nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo.) ²⁵Lában dostihl Jákoba, když Jákob postavil svůj stan na hoře. I Lában se svými příbuznými tábořil v gileádském pohoří. ²⁶Lában se Jákoba zeptal: Cos to udělal, žes mne oklamal a mé dcery jsi odvedl jako (válečné zajatce?) ²⁷Proč (jsi potají utekl) a oklamals mne? Neoznámils mi to, abych tě mohl propustit s radostí a zpěvy, s tamburínou a lyrou! ²⁸Ani jsi mě nenechal políbit mé vnuky a dcery. Tentokrát bylo tvé jednání bláznivé. ²⁹Je v mé moci naložit s vámi zle. Ale včera mi Bůh vašeho otce řekl: Měj se na pozoru, abys nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo. ³⁰Když už jsi chtěl odejít, protože jsi velice toužil po otcovském domě, proč jsi ukradl mé bohy? ³¹Jákob na to Lábanovi odpověděl: Protože jsem se bál, neboť jsem si myslel, abys mi neuchvátil své dcery. ³²U koho najdeš své bohy, ten nezůstane naživu. Před našimi příbuznými prozkoumej, co tvého je u mne, a vezmi si to. Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla. ³³Lában tedy vešel do stanu Jákobova, do stanu Leina, i do stanu obou služebnic, ale nic nenašel. Pak vyšel z Leina stanu a vešel do stanu Ráchelina. ³⁴Ráchel však vzala domácí bůžky, vložila je do velbloudího sedla a posadila se na ně. Lában prohledal celý stan, ale nic nenašel. ³⁵Ráchel řekla svému otci: Ať (se můj pán nerozzlobí,) že nemohu ve tvé přítomnosti povstat, protože mám to, co mívají ženy. Vše prohledal, ale domácí bůžky nenašel. ³⁶Tu Jákob vzplanul hněvem a začal se s Lábanem přít. Říkal mu: Jaké je mé přestoupení? Jaký je můj hřích, žes mě tak pronásledoval? ³⁷Když jsi prohledal všechny mé věci, cos ze všech (svých věcí) našel? Polož to sem před bratry mé i bratry své, ať mezi námi dvěma rozsoudí! ³⁸Těchto dvacet let jsem u tebe. Tvé ovce ani kozy nepotratily, berany z tvého stáda jsem nejídal. ³⁹Rozsápané zvíře jsem ti nepřinášel, sám jsem nesl ztrátu; vyžadoval jsi ode mne to, co bylo ukradeno ve dne i co bylo ukradeno v noci. ⁴⁰Ve dne mě stravovalo horko a v noci mráz, spánek prchal od mých očí. ⁴¹To bylo mých dvacet let ve tvém domě: Čtrnáct let jsem ti otročil za tvé dvě dcery a šest let za tvůj brav, ale mou mzdu jsi změnil desetkrát. ⁴²Kdyby Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a strach Izákův nebyl (se mnou,) propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl mé soužení a námahu mých rukou a včera rozsoudil. ⁴³Lában na to Jákobovi odpověděl: Tyto dcery jsou moje dcery a tyto děti jsou moje děti, tento brav je můj brav a všechno, co vidíš, je mé. Ale co mohu dnes udělat pro tyto své dcery nebo pro děti, které porodily? ⁴⁴Nuže pojď, já a ty uzavřeme smlouvu, a bude na svědectví mezi mnou a tebou. ⁴⁵Jákob tedy vzal kámen a vztyčil ho jako pamětní sloup. ⁴⁶Pak řekl svým bratrům: Nasbírejte kameny. Vybrali kameny, udělali hromadu a tam na té hromadě pojedli. ⁴⁷Lában ji nazval Jegar-sahaduta a Jákob ji nazval Gal-ed. ⁴⁸A Lában řekl: Tato hromada je dnes svědectvím mezi mnou a tebou. Proto se jmenuje Gal-ed, ⁴⁹a také Mispa, neboť řekl: Ať Hospodin drží hlídku mezi mnou a tebou, až budeme jeden před druhým ukryti. ⁵⁰Jestliže budeš mé dcery pokořovat nebo si vezmeš ženy mimo mé dcery, byť by nikdo nebyl s námi, pohleď, Bůh je svědkem mezi mnou a tebou!