Úterý po 6. neděli po Zjevení Páně B – 1 K 10,14 – 11,1

¹⁴ Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím! ¹⁵ Mluvím jako k rozumným; sami rozsuďte, co říkám.¹⁶Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova? ¹⁷Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni. ¹⁸Hleďte na Izrael podle těla: nejsou ti, kdo jedí oběti, účastníky oltáře? ¹⁹Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená? ²⁰Ne, ale říkám, že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů. ²¹Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů. ²²Či chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on? ²³‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno buduje. ²⁴Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého. ²⁵Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte. ²⁶Vždyť ‚Pánova je země a její plnost. ‘ ²⁷Zve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte. ²⁸Ale když by vám někdo řekl: ‚Toto je obětováno božstvům, ‘ nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí. ²⁹Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého? ³⁰Jestliže já s vděčností jím, proč mám být pomlouván za něco, za co vzdávám díky? ³¹Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. ³²Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží, ³³ stejně jako i já se chci všem ve všem líbit a nehledám svůj prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli zachráněni.¹ Napodobujte mě, jako i já napodobuji Krista.