Úterý po 6. neděli po Zjevení Páně B – 1 K 10,14 – 11,1
14 Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím! 15 Mluvím jako k rozumným; sami rozsuďte, co říkám.16Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova? 17Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni. 18Hleďte na Izrael podle těla: nejsou ti, kdo jedí oběti, účastníky oltáře? 19Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená? 20Ne, ale říkám, že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů. 21Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů. 22Či chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on? 23‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno buduje. 24Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého. 25Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte. 26Vždyť ‚Pánova je země a její plnost. ‘ 27Zve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte. 28Ale když by vám někdo řekl: ‚Toto je obětováno božstvům, ‘ nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí. 29Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého? 30Jestliže já s vděčností jím, proč mám být pomlouván za něco, za co vzdávám díky? 31Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. 32Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží, 33 stejně jako i já se chci všem ve všem líbit a nehledám svůj prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli zachráněni.1 Napodobujte mě, jako i já napodobuji Krista.