Úterý po 5. neděli velikonoční C – 2 Sa 1, 4-27

4David se zeptal (muže uprchlého ze Saulova vojska): Co se stalo? Pověz mi to. Řekl mu, že lid utekl z boje, mnozí z lidu padli a zemřeli a také Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi. 5Nato se David zeptal mládence, který mu to oznámil: Jak víš, že Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi? 6Mládenec, který mu to oznámil, odpověděl: Ocitl jsem se náhodou v pohoří Gilbóa, a hle, Saul se opíral o své kopí a vozba a jezdci ho stíhali. 7Obrátil se, uviděl mě a zavolal na mě. Řekl jsem: Tady jsem. 8Zeptal se mě: Kdo jsi? Odpověděl jsem mu: Jsem Amálekovec. 9Řekl mi: Postav se nade mnou a usmrť mě, neboť mě postihla křeč, ale ještě je ve mně život. 10Postavil jsem se nad ním a usmrtil jsem ho, neboť jsem věděl, že již nebude žít poté, co padl. Potom jsem vzal korunu, která byla na jeho hlavě, a náramek, který měl na paži, a přinesl jsem je sem svému pánu. 11Nato David uchopil své roucho a roztrhl ho, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním. 12Bědovali, plakali a postili se až do večera kvůli Saulovi a jeho synu Jónatanovi, kvůli Hospodinovu lidu a kvůli domu izraelskému, že padli mečem. 13Mládence, který mu to oznámil, se David zeptal: Odkud jsi? Odpověděl: Jsem synem cizince, Amálekovce. 14David mu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zabít Hospodinova pomazaného? 15Pak David zavolal jednoho ze služebníků a řekl: Přistup a zasáhni proti němu. On ho tedy bil, až zemřel. 16David mu řekl: Tvoje krev na tvou hlavu, neboť tvá ústa svědčí proti tobě, když jsi řekl: Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného. 17David zazpíval nad Saulem a jeho synem Jónatanem tento žalozpěv 18a řekl, aby se Judejci učili Píseň o luku; ano, je zapsána v knize Jašarově: 19Nádhera Izraele je pobita na tvých návrších; jak to, že padli hrdinové? 20Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte na ulicích Aškalónu, jinak se budou radovat pelištejské dcery, jinak budou jásat dcery neobřezanců. 21Hory Gilbóa, ať na vás ne rosa ani déšť ani pole přinášející dávky, neboť tam byl zneuctěn štít hrdinů, štít Saulův leží nepomazán olejem. 22Bez krve pobitých, bez tuku hrdinů Jónatanův luk neustoupil zpět, Saulův meč nevracel se zpět s prázdnou. 23Saul a Jónatan, milovaní a milí ve svém životě, ani ve své smrti nebyli rozděleni. Byli rychlejší nežli orlové, silnější nežli lvi. 24Dcery izraelské, plačte nad Saulem, který vás oblékal do karmínu a skvostu, jenž kladl zlaté ozdoby na váš oděv. 25Jak to, že padli hrdinové uprostřed boje, Jónatan leží pobit na tvých návrších? 26Je mi úzko kvůli tobě, můj bratře Jónatane, byl jsi mi velmi milý. Tvá láska byla pro mě podivuhodnější nežli láska žen. 27Jak to, že padli hrdinové, přišly vniveč válečné zbraně?

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: