Úterý po 5. neděli velikonoční C – 2 Sa 1, 4-27

⁴David se zeptal (muže uprchlého ze Saulova vojska): Co se stalo? Pověz mi to. Řekl mu, že lid utekl z boje, mnozí z lidu padli a zemřeli a také Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi. ⁵Nato se David zeptal mládence, který mu to oznámil: Jak víš, že Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi? ⁶Mládenec, který mu to oznámil, odpověděl: Ocitl jsem se náhodou v pohoří Gilbóa, a hle, Saul se opíral o své kopí a vozba a jezdci ho stíhali. ⁷Obrátil se, uviděl mě a zavolal na mě. Řekl jsem: Tady jsem. ⁸Zeptal se mě: Kdo jsi? Odpověděl jsem mu: Jsem Amálekovec. ⁹Řekl mi: Postav se nade mnou a usmrť mě, neboť mě postihla křeč, ale ještě je ve mně život. ¹⁰Postavil jsem se nad ním a usmrtil jsem ho, neboť jsem věděl, že již nebude žít poté, co padl. Potom jsem vzal korunu, která byla na jeho hlavě, a náramek, který měl na paži, a přinesl jsem je sem svému pánu. ¹¹Nato David uchopil své roucho a roztrhl ho, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním. ¹²Bědovali, plakali a postili se až do večera kvůli Saulovi a jeho synu Jónatanovi, kvůli Hospodinovu lidu a kvůli domu izraelskému, že padli mečem. ¹³Mládence, který mu to oznámil, se David zeptal: Odkud jsi? Odpověděl: Jsem synem cizince, Amálekovce. ¹⁴David mu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zabít Hospodinova pomazaného? ¹⁵Pak David zavolal jednoho ze služebníků a řekl: Přistup a zasáhni proti němu. On ho tedy bil, až zemřel. ¹⁶David mu řekl: Tvoje krev na tvou hlavu, neboť tvá ústa svědčí proti tobě, když jsi řekl: Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného. ¹⁷David zazpíval nad Saulem a jeho synem Jónatanem tento žalozpěv ¹⁸a řekl, aby se Judejci učili Píseň o luku; ano, je zapsána v knize Jašarově: ¹⁹Nádhera Izraele je pobita na tvých návrších; jak to, že padli hrdinové? ²⁰Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte na ulicích Aškalónu, jinak se budou radovat pelištejské dcery, jinak budou jásat dcery neobřezanců. ²¹Hory Gilbóa, ať na vás není rosa ani déšť ani pole přinášející dávky, neboť tam byl zneuctěn štít hrdinů, štít Saulův leží nepomazán olejem. ²²Bez krve pobitých, bez tuku hrdinů Jónatanův luk neustoupil zpět, Saulův meč nevracel se zpět s prázdnou. ²³Saul a Jónatan, milovaní a milí ve svém životě, ani ve své smrti nebyli rozděleni. Byli rychlejší nežli orlové, silnější nežli lvi. ²⁴Dcery izraelské, plačte nad Saulem, který vás oblékal do karmínu a skvostu, jenž kladl zlaté ozdoby na váš oděv. ²⁵Jak to, že padli hrdinové uprostřed boje, Jónatan leží pobit na tvých návrších? ²⁶Je mi úzko kvůli tobě, můj bratře Jónatane, byl jsi mi velmi milý. Tvá láska byla pro mě podivuhodnější nežli láska žen. ²⁷Jak to, že padli hrdinové, přišly vniveč válečné zbraně?