Úterý po 34. neděli v mezidobí B – 1 Sa 17,55 – 18,5
55Když Saul viděl Davida, jak jde proti tomu Pelištejci, řekl veliteli armády Abnérovi: Čí syn je tento chlapec, Abnére? Abnér odpověděl: Jakože jsi živ, králi, nevím. 56Král řekl: Zeptej se, čí syn je ten mladík. 57Proto když se vracel David z boje proti Pelištejci, Abnér ho vzal a přivedl ho před Saula. Hlavu toho Pelištejce měl ještě v ruce. 58Saul se ho zeptal: Čí jsi syn, chlapče? David odpověděl: Syn tvého otroka Jišaje Betlémského. 1Stalo se, že když David domluvil se Saulem, Jónatanova duše se spojila s duší Davidovou. Jónatan si ho zamiloval jako sebe sama. 2Saul ho v onen den přijal do služby a nedovolil mu vrátit se do domu jeho otce. 3Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, protože ho miloval jako sám sebe. 4Pak si Jónatan svlékl roucho, které měl na sobě, a dal ho Davidovi. Dal mu také své odění, svůj meč i luk a svůj pás. 5David vytáhl, kamkoli ho Saul poslal, a všude měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil nad bojovníky. To se líbilo všemu lidu i Saulovým otrokům.