Úterý po 33. neděli v mezidobí C – Iz 66, 1-13

¹Toto praví Hospodin: Nebesa jsou mým trůnem a země podnoží mých nohou. Kde je ten dům, který mi chcete postavit, a kde místo mého odpočinutí? ²Všechny tyto věci učinila má ruka, tak to všechno nastalo, je Hospodinův výrok. Ale k tomu shlédnu: Ke zkroušenému a ubitému v duchu a k tomu, kdo se třese při mém slovu. ³Kdo poráží k oběti býka, také ubíjí člověka, kdo obětuje ovci, také láme vaz psu, kdo přináší přídavnou oběť, také obětuje vepřovou krev, kdo přináší kadidlo k připomínce, také dobrořečí modle. Jak si oni vyvolili své cesty a jejich duše našla zálibu v ohavnostech, ⁴tak i já pro ně vyvolím zlé zacházení a přivedu na ně to, čeho se hrozí, protože jsem volal, a nikdo neodpověděl, mluvil jsem, a neposlouchali; páchali to, co je zlé v mých očích, a vybrali si to, v čem nemám zalíbení. ⁵Slyšte Hospodinovo slovo, kdo se třesete před jeho slovem: Vaši bratři, kteří vás nenávidí a vylučují vás pro mé jméno, říkají: Ať se Hospodin oslaví a uvidíme vaši radost! Ale budou zahanbeni. ⁶Slyš, hukot z města, zvuk z chrámu, zvuk, jak Hospodin odplácí svým nepřátelům za to, co vykonali. ⁷Dříve než se svíjela bolestí, porodila, dříve než na ni přišly bolesti, porodila chlapce. ⁸Kdo slyšel něco takového? Kdo viděl něco takového? Cožpak se země zrodí v jediném dni? Zdalipak se národ narodí naráz? Vždyť sotva se Sijón začal svíjet bolestí, již porodil své syny. ⁹Což bych já, který otevírám lůno, nedal zrození? říká Hospodin. Nebo já, který dávám rodit, bych uzavřel lůno? praví tvůj Bůh. ¹⁰Radujte se s Jeruzalémem a jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Jásejte s ním s radostí všichni, kteří nad ním truchlíte. ¹¹Protože budete sát a nasytíte se z prsu jeho útěchy, protože budete hltat s požitkem z prsu jeho slávy. ¹²Neboť toto praví Hospodin: Hle, přivádím k němu pokoj jako řeku a slávu národů jako valící se potok a budete z toho sát. Budete nošeni na boku a hýčkáni na kolenou. ¹³Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu já utěšovat. V Jeruzalémě dojdete potěšení.