Úterý po 31. neděli v mezidobí B – Sk 7, 17-29

¹⁷Jak se však přibližoval čas zaslíbení, které Bůh vyhlásil Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se, ¹⁸dokud v Egyptě nepovstal jiný král, který Josefa neznal. ¹⁹Ten s naším rodem jednal lstivě a zle a přinutil naše otce odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu. ²⁰V té době se narodil Mojžíš a byl krásný před Bohem. Tři měsíce byl chován v domě svého otce. ²¹A když ho odložili, vzala si jej faraonova dcera a starala se o něj jako o svého syna. ²²Mojžíš byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný ve slovech i ve svých skutcích. ²³A když se dovršoval jeho čtyřicátý rok, vstoupila mu na srdce myšlenka, aby se podíval na své bratry, syny Izraele. ²⁴A uviděl, jak se jednomu z nich děje křivda; zastal se ho a pomstil utiskovaného tím, že Egypťana zabil. ²⁵Domníval se, že jeho bratři pochopí, že jim Bůh dává skrze jeho ruku vysvobození, ale oni to nepochopili. ²⁶Druhého dne se u nich objevil, když se hádali; snažil se je přivést k pokoji slovy: ‚Muži, jste bratři, proč ubližujete jeden druhému?‘ ²⁷Ale ten, který ubližoval svému bližnímu, ho odstrčil a řekl: ‚Kdo tě ustanovil nad námi vládcem a soudcem? ²⁸Snad mě nechceš zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?‘ ²⁹ Kvůli těm slovům Mojžíš utekl a bydlel jako cizinec v zemi madiánské, kde zplodil dva syny.