Úterý po 28. neděli v mezidobí B – Jb 28,12 – 29,10

12Avšak moudrost, kde může být nalezena? A kde je to naleziště rozumnosti? 13Její hodnotu smrtelný člověk nezná, nemůže být nalezena v zemi živých. 14Hlubina říká: Ve mně není, moře říká: Není u mne. 15Lístkové zlato za ni nemůže být dáno ani stříbro nemůže být odváženo na její úhradu. 16Nemůže být zaplacena zlatem z Ofíru, vzácným karneolem a safírem. 17Nevyrovná se jí zlato či sklo, nedá se směnit za předměty z ryzího zlata. 18Perly a křišťál nebudou připomínány, cena moudrosti je nad drahokamy. 19Kúšský topas se jí nevyrovná, nemůže být zaplacena čistým zlatem. 20Odkud tedy moudrost přijde? A kde je to naleziště rozumnosti? 21Byla totiž skryta před očima všeho živého, ukryta před nebeským ptactvem. 22Říše mrtvých a smrt říkají: Zprávu o ní jsme slyšely na vlastní uši. 23Bůh rozumí její cestě, on zná její naleziště. 24Vždyť on hledí do končin země, vidí všechno pod nebesy. 25Takže dodal větru váhu a vodu odměřil mírou; 26když dešti stanovil hranici a hromobití cestu, 27tehdy ji uviděl a vyprávěl o ní, upevnil ji a také ji prověřil. 28A řekl člověku: Hle, bázeň před Panovníkem, toť moudrost a odvrátit se od zlého, toť rozumnost. 1A Jób pokračoval v pronášení své promluvy. Řekl: 2Kéž je mi dopřáno žít jako za dávných měsíců, jako za dnů, kdy mě Bůh chránil, 3když nad mou hlavou nechával svítit svou lampu, šel jsem temnotou za jeho světlem. 4Tak jako jsem byl ve dnech své sklizně v důvěrném společenství s Bohem nad svým stanem, 5když ještě se mnou byl Všemohoucí a moji služebníci okolo mě. 6Když jsem ve smetaně umýval své nohy a proudy oleje na mě vyplavovala skála. 7Když jsem vycházel branou k městu a své sedadlo si připravoval na náměstí, 8viděli mě mládenci a vytratili se, kmeti vstali a zůstali stát. 9Knížata ustala v řečech, na ústa si položila ruku. 10Vytratily se hlasy předáků jazyk jim přilnul k patru.

Autor: WebAdmin
Publikováno:
Poslední úprava: