Úterý po 27. neděli v mezidobí C – Ž 137
1U řek babylonských — tam jsme sedávali a plakali, když jsme vzpomínali na Sijón. 2Své lyry jsme tam věšeli na topoly, 3neboť tam se nás naši věznitelé ptali na slova písní, naši trýznitelé chtěli, abychom se radovali: Zazpívejte nám některé ze sijónských písní! 4Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň v cizí zemi? 5Jestli na tebe zapomenu, Jeruzaléme, ať na mě zapomene má pravice. 6Ať mi jazyk přilne k patru, jestliže si tě nebudu připomínat, jestliže nebudu považovat Jeruzalém za vrchol své radosti. 7Připomeň, Hospodine, synům Edómu den Jeruzaléma — jak říkali: Ničte, ničte jej až do základů! 8Dcero babylonská, budeš zničena — blahoslavený, kdo ti odplatí za to, cos nám způsobila. 9Blahoslavený, kdo vezme tvé děti a roztříští je o skálu.